Narozeninový výprask

Stare Americke prislovi rika,pravda je nekdy podivnejsi nez vymyslenina!(the truth is stranger than fiction)Zde v U.S.A.se Velikonoce slavi vypraskem jen v nekterych Ceskych rodinach,trpicich na tradice!Americane tuto Ceskou tradici vubec neznaji!Ale je zde zase jiny zvyk.Jmeniny se zde taky neslavi,a v kalendari kupodivu zadne jmena ani nejsou!Svoje narozeniny se zde ale oslavuji zato2xbujneji!

Jednou z tradic je davat oslavencum na jejich narozeniny vyprask,tolik ran kolik jim je prave let!Jsem zenaty se svoji zenou uz 22 let,puvodne moji zena pochazi z Filipinskych ostrovu.Ma 11 sourozencu,5 bratru a 6 sester.Ona je nejstarsi sestra,jsou pred ni jeste 3 starsi bratri.Na Filipinach zustali uz ted jeden starsi bratr a jedna mladsi sestra.Dalsi starsi bratr zije v Belgii,byl tam u Americkeho namornictva pri velitelstvi NATO,ted je uz ale v penzi,vzal si Belgicanku,tak tam uz v Evrope zustal.Jinak je ostatni rodina zde v jizni Kalifornii v U.S.A. Tata manzelce zemrel zde v r.1978,rok po nasi svatbe!Jeste nez manzelcin otec zemrel,aby mohl vychovavat tak velikou rodinu,na Filipinach,pozdeji zde,tak uplatnoval tradicni vychovnou metodu,vyprasky na holou!Vetsinou rakoskou!Rakosky jsou z ratanu rakosoviteho ktery roste v Malajsku ale i na Filipinach a hojne se uziva k vyrobe nabytku,proutenych zidli ap.ale i k vypraskum.Hlavne v domacnostech, ale i ve skolach! Byl jsem tam tak to potvrzuji!Filipiny jsou prevazne katolicka zeme,tak ze prevlada prisna katolicka vychova!Jeste dnes vr.1998!Zde kdyz ten otec moji zeny nahle zemrel ve veku 59let zustaly doma s matkou v jizni Kalifornii mladsi sourozenci moji zeny,vcetne nekolika mladsich sester.Manzelcina mama tu rodinu pozdeji nemohla financne utahnout,tak jsme vzali domu k nam jeji dve mladsi sestry,tehdy jsme jeste nemely se zenou deti,ted mame 2 syna 18 a dceru 14. Tehdy jsme ale byly 4 roky sami bezdetni,tak jsme vypomahaly mame moji zeny jak se dalo.Mladsi sestry od moji zeny jsou o hodne mladsi nez ona,10-15let,tak ze jsme jim u nas doma delali rodice,ja i zena,vcetne tradicni vychovy,na kterou byly doma od sveho taty nez zemrel zvykle,vyprasky na holou rakoskou!Dnes jsou jiz obe vdane,jedna ma 2 deti druha,mldsi zatim ne.Tak ze k tem narozeninam!Zena je narozena 2. unora,a letos ji bylo 51let.

Na jeji narozeniny jsme si to po vsech rodinnych oslavach taky oslavily po nasem tradicne,a zena dostala ode mne poradne dutkama(ktere jsme koupily na jedne z nasich dovolenych v Nemecku,v obchode na suvenyry) Dostala poradne na holou klecici na posteli,vsech 51 na poradne vystrcenou dupku!Az bylo po vyprasku tak jsme se pomilovali a vse bylo v poradku,zena mi ale slibila ze mi ten vyprask zase na moje narozeniny poradne vrati,tak jsem se jen usmal,a slibil ji ze jo!A nemusel jsem dlouho cekat,moje 49te narozeniny jsou 30. brezna.

Myslel jsem ze na ten vyprask uz zapomnela,ale kdyz nadesel cas mojich narozenin,tak jsem byl nemile prekvapen!A trnul jsem co se bude dit!Ale jsem byvaly kulturista,tak jsem si rikal,at je co je neco prece vydrzim!Opravdu jsem nemel ani potuchu co se bude dit!Onoho osudneho dne 30. brezna 1998 jsem se vratil domu z mesta,a ptam se ji kde jsou nase decka? Ona mi rekla no u babicky,aby jsme pry mely pro mne a moje narozeniny soukromi!A uz tu bylo auto s jejimi dvema mladsimi sestrami!Tak pry jedem na to,na ty tvoje narozeniny!Uz byly vsechny na mne predem domluvene,ja ale o nicem netusil!Sestry se usadily v obyvaku,podalo se jim alkoholicke piti a sendvice,a zena mne zavedla do loznice,a informovala me co ma pro me za plany!Vyprask na holou,pruznou Anglickou skolni rakoskou!A abych se vice u toho stydel,tak nejen ze vyprask bude proveden v pritomnosti jejich mladsich sester,oni se budou take na mem vyprasku podilet!No tohle!A musim byt radne na nej vystrojen!A uz vytahla z krabice cernovlasou paruku z pujcovny,vyndala se skrine sve spodni pradylko a me porucila vyslect se do naha!Potom privezla do obyvaku,kde je nejvice mista, kancelarskou zidli k psacimu stroji u ktere se da nastavit i sklopit operka do vsech poloh a uhlu.Pak se vratila zpet do loznice,tak delej,oblikni si to pradylko,vsichni uz na tebe cekame,a kde mame tu rakosku!Tak ji taky vytahla se skrine,a parkrat ji pruzne do vzduchu svihla!No to bude dneska vyprask ! Ta ti da 49 na holou prcku!Jen se tes!Tak honem oblekat!Nebo te tam k tem cekajicim sestram do obyvaku zavedu tak jak jsi celej nahatej!Tak supni do toho!Napred podvazkovy pas,cerny tenky,4-10cm siroky,aby mi pry pekne tu holou dupku zaramoval a zduraznil!Potom cerne sitovane puncosky!Tak a ted podprsenku!Jsi byvaly kulturista to je jeste na tobe videt,rika zena ale pro jistotu ti tu podprsenku vycpeme srolovanyma ponozkama!Tak a ted ruzove silonove kalhotky,pekne natahnout pres ty puncosky!No a ted si natahni pres hlavu moji silonovou ruzovou nocni kosilku,krera se ti tak vzdy libi!No a paruku,poradne pred zrcadlem nasadit!A jdeme na to!Skoda ze jsem nenasla lodicky tvoji velikosti,byla by s tebe opravdova dama!No musis bosky,jen v puncochach!Kdyz jsem se postavil pred zrcadlo,aby mi nasadila zena tu paruku,tak jsem se zhrozil,jak takle vystrojen vypadam!A s tou parukou,to jsem nebyl ja!No ty mas ale ranu zacala zena!A jemne skoro zadne ochlupeni,to co bylo videt,tak do blondata opalene slunkem,vypadas,jako opravdova dama!Toho jsem se nejvice hrozil!Tak pojd ty Alenko!Vzala mne za ruku a pod pazi pruznou Anglickou skolni rakosku asi 1m dlouhou,8mm v prumeru,s jednim koncem zahnutou vhodnym k poveseni ve skrini!Ted ji ale mela zena pod pazi a vedla mne do obyvaku kde uz cekaly netrpelive jeji alkoholem uvolnene sestry!Pripadal jsem si jak nevesta pred svatebni noci!Hned kdyz mne sestry uvidely tak me zacaly skadlit,To je pekna nevesta ! Alenka ! Alenko!

Potom mi moje zena porucila(normalne mi neporouci)si kleknout na tu kancelarskou zidli,a poradne vystrcit zadecek!Studem jsem se mohl propadnout do zeme,svalnaty kulturista,v ruzove krajeckove pruhledne silonove kosilce moji zeny,a jejich ruzovych prusvitnych krajeckovych silonovych kalhotkach!Kleknul jsem si na zidli,ohnul jsem operku do vodorovne posice,a dal si ji v predklonu pod brisko!Pak ke mne ze zadu moje zena pristoupila a stahla mi ty ruzove krajkove kalhotky dolu az po kolena!tak ze ted z pod kosilky vystrkovala pekna ruzova hola prdelka,svalnata,ale kulatoucka,primo si prosici o vyprask!A dlouho nemusela cekat!

Zena uchopila vymerene rakosku poradne se rozmachla a svih! primo prez prostrdek,obou pulek!AUUU jsem zaupel a uz tu byla rana druha!treti! zacla mne rytmicky mrskat!Byl jsem v soku od bolesti!Po prvnich 10ti ranach se postevila z druhe strany,aby si vystridala posici,poradne se trefovat z druhe strany,systematicky misto vedle mista!Celkem mi dala 25 a bylo videt ze mne opravdu miluje,bylo to velmi bolestive,v ocich jsem mel slzy,ale ma v tom praxi,vi kolik snesu,tak byla velmi jemna na mne!Potom prisla ale rada na ty jeji dve mladsi sestry!Kazda ze pry mi da 12 ,sest zkazde strany!Ty mne ale svihaly brutalne,zadna jemnost,a ten alkohol navic,tak se nekontrolovaly!Bolesti jsem silel,kopal nozkama divoce do vzduchu,brecel rval,uz dost!To musela byt pro ne ale podivana!Jak moje svalnata dupka z pod te kosilky vystrkuje,plna uz ted cervenofialovych pruhu,linek a car!Ty dve sestry mi udelaly z toho mojeho zadecku sekanou!Bolesti jsem se svijel!Odplatily mi vsechny ty vyprasky ktere dostaly ude mne jen pred par lety!Po vysvihani vsech 49 ran mi zena namazala dupku deckym olejickem,aby se to pry dobre hojilo!Tak uz jsem si dlouho nezabrecel,Bylo to pro mne velmi silne citove ocisteni,za coz jsem tem jejim sesrtam opravdu vdecen!Moje zena by mne moc setrila,Opravdu mne miluje!A v ten moment jsem hledal naplneni v silne bolesti a ponizeni!Moc se u toho vsechny tri sestry,vcetne moji zeny pobavily,dlouho se mi ty jeji sestry tim vyprasem vysmivaly,a skadlily mne pri kazde prilezitosti!Jesli me to hodne od nich bolelo ne to moji holou prcinku!Jeste dnes se sem tam ptaji!Moji zene jsem ten vyprask hned na Velikonoce vratil! Ve stejnem uboru do ktereho mne vystrojila ona ve stejne posici v obyvaku pres kancelarskou zidli,Ale na mokry holy zadecek,pres noc namocenou opravdovou brezovou metlou! To byl vyprask!Tem jejim sestram jsem to jeste nevratil,tak to u mne maji,jejich cas taky dojde!Lecil jsem si z toho jejich vyprasku 14 dnu zadek,ale to je vyhoda kuze i po tom nejhorsim vyprasku se stejne krasne zahoji!To ti potvrdim ze moje zena i po 22letech pravidelnych vyprasku ode mne 3x tydne,spojenych se sexem po nich ma docela pekne vypadajici dupku,jen malo jemnych prouzku od toho posledniho!Tak tady mate ten muj popis jak jsem oslavil sve 49te narozeniny!

Finanční potíže -spanking povidka

Kdyz se Jane konecne podarilo zaparkovat pred firmou kde pracovala, uvedomila si, ze ji ceka dalsi den "blbec", zase pozde a zrovna dneska ji ceka tolik prace! Dorazila do kancelare, pozdravila se s kolegyni Petrou a zhroutila se na svou zidli."Dam na kafe, dneska to budeme potrebovat" slysela Petru a jen prikyvla. Jeste nedavno se ji zdalo, ze dosahla temer vseho, ceho si mohla prat. Spokojene manzelstvi, slusne misto u firmy, sef ji uz dlouho slibuje postup...a pak prisel rozvod, problemy se splacenim hypoteky a jako by to nestacilo zacaly i potize v praci.

Firma donedavna prosperovala ale posledni dobou mela stale vetsi protize s neplaticema a Jana jiz dva tydny parovala pohledavky s fakturama. Ale nejvetsi obavy mela z toho, aby se neprislo na maly trik, kterym si chtela pomoci z docasnych financnich potizi.Sef ji pred casem naridil, aby zalozila nekolik dalsich uctu a tak dostala napad....ostatne, az konecne skonci dedicke rizeni a pripadne ji ta sbirka po dedovi...jde jen o cas a kdy bude mit trochu stesti, nikdo na nic neprijde...a kazdy prece vi, ze odvaznym stesti preje. Sotva si sedla k pocitaci a pustila se do prace, zazvonil telefon.

"Jani, mas jit k sefovi, nemuze bez tebe zit", sdelila ji Petra a jako vzdycky si trochu rejpla. Jana byla ve svych petadvaceti velmi pritazliva mlada zena, skoro metr sedmdesat vysoka, dobre rostla, s dlouhymi tmavymi vlasy a perfektnima, stihlyma ale pritom pevnyma nohama....Normalne nosila dziny ( a jeji pozadi bylo vdecnym zdrojem obdivu cele muzske casti osazenstva podniku), dnes se vsak po praci chystala, na jak doufala, zajimavou schuzku a vzala si proto elegantni tmavou sukni a bilou halenku, ktera dala vyniknout jejim tmavym, lehce vlnitym vlasum. Jana ucitila neprijemny pocit v zaludecni krajine, sef nebyl prilis prijemny clovek a rozhodne nemel povest lidumila, za dva roky co ho znala vystridal tri sekretarky a vsichni ho znali jako prisneho muze, ktery krome sve prace snad na nic jineho ani nemysli...

"To zase bude" povzdychla si Jana, upravila si sukni a vyrazila do sekretu. Sef vlastne na ni nikdy nebyl hruby nebo dokonce neslusny, proste takovy konzervativni boss, jak ze stareho filmu, napadlo ji, kdy se snazila udrzet rovnovahu ve svych strevicich na kluzke chodbe.... Sekretarka vypadala trochu vydesene, ta nevydrzi dlouho, pomyslela si Jana a chystala se zaklepat na sefovy dvere...."Pockejte prosim, musim vas ohlasit, ma tam prave navstevu.....nejaci panove z hospodarsky...kriminalka. Jana zase ucitila ten znamy tlak v okoli zaludku. "Nevite o co jde", zeptala se, snazice se vypadat nezucastnene. "To nevim, ale sef je na mrtvici", tise spitla sekretarka a po zaklepani zmizela za dvermi sefovy pracovny. Boze, snad nebudou do niceho stourat, to muzu ted nejmin potrebovat rikala si v duchu Jana, hlavne klid, klidek, zustan v klidu, snaz se na to nemyslet.

V tom se otevrely dvere a ze sefovy pracovny vysli dva muzi, tak tricatnici, kratky sestrich, kozena bunda....proste chlupaty uvedomila si Jana a stacila zaregistrovat jejich pohled neomylne smerovany k jejim tesne obepnutym bokum. Ale to jiz uslysela zvucny hlas sefa "Tak pojdte pani Jano dal, pohovorime si", tenhle ton jiz znala a vedela, ze sef nem  naladu na zertovani.

Vkrocila trochu vahave do sefovy pracovny a kdyz za ni sekretarka zavrela dvere, pripadala si jako v minulem stoleti. Intarzovany tmavy stul uprostred mistnosti, tezke zavesy na oknech v jednom rohu mohutna skrin a v druhem trezor. P ed sefovym stolem stala dve masivni kozena kresla a v tretim, s vysokym operadlem, sedel za stolem Dr. Hartl, reditel firmy.

"Posadte se prosim" vybidl ji sef a sam naopak vstal, v jedne ruce bryle a v druhe slozku s dokumenty. Jana si opatrne sedla na okraj kozeneho kresla a citila, jak ji zacinaji vlhnout ruce...

"Muzete mi vysvetlit tuto operaci" rekl kousave sef a podal ji slozku bankovnich vypisu. A je to tady! hrklo v Jane, kdy videla prevodni prikazy a bankovni vypisy, ktere ji, jak se zdalo usvedcovaly z toho, ze si vypujcila firemni penize...zatracenych stopadesat tisic, stacily dva tydny a bylo by to v pohode...Papiry se ji jakoby ztracely v mlze, uvedomila si, ze se ji do oci derou slzy, slzy litosti nad sebou, protoze ted je konec, vysetrovani, ostuda a samozrejme vypoved...

"Jste v poradku", uslysela nad sebou hlas a teprve ted zacala plne vnimat svoji situaci.Sedela v sefove pracovne na kraji kozeneho kresla a obavany boss se sklanel nad ni, s netrpelivym vyrazem na tvari a cekal na vysvetleni.....Jenze zadne vysvetleni nebylo, cozpak mu mohla vypravovat o tom jak moc prave ted potrebuje penize na barak, o dedictvi, o tom, jak to da za par tydnu do poradku? "Asi jsem se prehledla, prominte, nerada delam potize, nevim jak k tomu mohlo dojit" slysela sama sebe a citila jak ji pod bluzkou stekaji praminky potu az kamsi dolu...."Prehledla? Stopadesat tisic... to je trochu drahe prehlednuti, nezda se vam....asi nemate tuseni komu patri tohle konto" strcil ji bankovni vypis pred oci tak prudce, az ucukla. "To ale nevadi vazena kolegyne" rekl studenym hlasem, az citila, jak se ji zachvela kolena "Kriminalka vas jiste pozve k vyslechu a vse se vysvetli" nasadil si bryle a naklonil se nad ni "a verte, ze takovy nocni vyslech udela sve." Nevedela co ric, nema cenu ho drazdit...."Jeste jednou se omlouvam pane doktore, vse hned uvedu do poradku a firme nevznikne zadna skoda.." vubec nevedla jako to udela, kde sezene penize, snad rodice, obejde zname....Sef opet sedel za stolem kde vypadal jeste hroziveji. "Jsem si jisty, ze budete muset vse uvest do poradku, pani Jano, ale nyni je jiz pozde, vysetrovani bylo zahajeno a ja mu nehodlam nijak branit. Samozrejme, ze pokud se prokaze vase vina, bude vas nucen propustit...to vas snad neprekvapi, ted muzete jit" rekl stroze aniz ji venoval jediny pohled. Citila, jak ji opousteji sily, nebyla schpna se pohnout, vnimala jen tlukot vlastniho srdce a hlavou ji bezely myslenky na pouta, vysetrovani, vazbu....ne, to ne! "Pane doktore, jeste jednou vas prosim, udelam vsechno abych to napravila, opravdu se uz nic takoveho nestane." Ucitila jeho chladny pohled, beze slova si ji prohlizel, citila, jak jeho oci zvolna, strasne pomali klouzou na jeji bluzku a niz...vedela, ze hodnoti jeji boky a nohy...najednou vstal, otocil se a sel k oknu, ruce za zady.Stahla si sukne ke kolenum, citila chladny pot v podpazi a najednou se ji strasne chtelo pryc, nekam daleko, hodne daleko...

"Byla jste nekdy bita?" zaznela od okna otazka. ...Prosim?..."Dostala jste nekdy vyprask, myslim opravdovy vyprask rakoskou nebo remenem?" Nemohla ze sebe vypravit slovo, myslenky ji virily hlavou o prekot..."Odpovezte prosim!" Trhla sebou, nikdy v zivote nedostala vyprask, dokonce ani naplacano ne a teprve ted si zacinala uvedomovat v jake je situaci..."Ne pane nikdy.. jsem nedostala.."

Pristoupil az k ni a nadzvedl ji bradu "To byla zrejme chyba a mne nezbyva nic jineho, nez se ji pokusit napravit. Domnivam se, ze prisny telesny trest vam jenom prospeje."

"Ale pane doktore to preci nejde...nemuzeteme bit...na to nemate pravo, prijmu jakykoli jiny trest, ale tohle nejde..." Nervozne se zavrtela na kresle a vymanila se ze sefovy dlane.

"Nemyslim si ze mate jinou moznost" chladne odvetil "nebo mam zavolat kriminalku?" Citila, ze je v pasti a ze cokoliv ted rekne jeji situaci jen zhorsi. Cas, ziskat cas pomyslela si, treba na neco prijde...."Musim si vsechno rozmyslet, vite .. ja nevim co rict..." ja...."Chapu, ze potrebujete trochu casu, aby jste si vsechno srovnala a uvedomila si stav veci...." citila, ze stoji za ni a pozoruje ji "mate jen dve moznosti, kriminalka, vysetrovani, mozna vazba a co ja vim co jeste nebo se dohodneme na telesnem trestu, samozrejme, jste dospela zena, nedostanete naplacano, ale tvrdy a bolestivy vyprask na ktery dlouho nezapomenete...zalezi jen na vas jak se rozhodnete. Po exekuci budu celou vec povazovat za vyrizenou a dostanete jeste jednu sanci. Presne v pet hodin se dostavite do me pracovny a sdelite mi svoji volbu, ted muzete jit."

Jana ani nevedela, jak se dostala zpatky do sve kancelare, Petra byla nastesti pryc, jinak by si urcite vsimla, ze neco neni v poradku. Sedla si ke svemu stolu a bylo ji do place, v petadvaceti mela byt bita jak mala holka! To strasne ponizeni, mozna se bude muset....ne, snad po ni nebude chtit aby se svlekla, to preci nemuze !..a bude to bolet?...cim rikal, remenem nebo rakoskou a pres co dostane? Bude se muset prehnout pres stul ? Otrasl ji chlad a beznadej. Ne, to ne, to si nedovede predstavit, to radsi vysetrovani, vzdyt to zaplati tak snad, ale co kdy pujde do vazby, a pak soud co tomu reknou rodice a znami...? Myslenky ji chaoticky krouzily hlavou a na praci nemela ani pomysleni. Kdy se vratila Petra, snazila se vypadat normalne a nedat na sobe nic znat. Cas se ten den vlekl neuprosne pomalu, hodina rozhodnuti se vsak nezadrzitelne blizila. Mam si o tom promluvit s Petrou? Ne, tuhle myslenku hned zase zavrhla, byly sice duverne kamaradky, ale tohle musi zustat jen jeji veci. Nebude se sef chlubit jak ji ustedril lekci ? Ne, to nebyl jeho styl, tim si byla jista. Odpoledne se ji trochu zlepsila nalada, treba to nebude tak strasne, vsechno zustane mezi ni a sefem.. a pak ji napadlo, ze kdy si pod puncochace da rucnik, nebude to ani moc bolet...Jasne, ber to holka s te lepsi stranky, rekla si, sef bude spokojeny, nikdo jiny u toho nebude a vsechno bude v pohode. Jak se blizila pata, zacinala pocitovat strach, strach z cehosi neznameho a mystickeho, strach z ponizeni, jiz jen z toho, ze bude muset prijit k sefovi a rict mu, ze se rozhodla pro vyprask...boze, uz aby to bylo za mnou!

Pet minut pred patou, ve firme uz skoro nikdo nebyl, zasla na toaletu a pod puncochace si zasoukala prelozeny rucnik, upravila si sukni, nadechla se a vyrazila do sefovy pracovny. Jak predpokladala, byla sekretarka jiz pryc a dvere pracovny byly pootevreny. Citila jak se ji chveji kolena, nicmene pristopila ke dverim a lehce zaklepala.

"Vstupte pani Jano a zavrete za sebou dvere" uslysela jasny a klidny sefuv hlas. "Tak copak mate na srdci" pravil vlidnym hlasem, jakoby se dnes ani nevideli. "Ja...souhlasim s tim trestem" vzhledl od papiru rozlozenych po celem stole a pokyval hlavou. "Vedel jsem, ze budete souhlasit s mym navrhem a vse potrebne je jiz pripraveno." Vstal a zvolna, velmi zvolna s rukama za zady ji obesel zezadu a s uspokojenim si ji prohlizel. Stala na cervenem koberci, tmave, lehce vlnite vlasy ji splyvaly na snehobilou halenku a uzke sukne s rozparkem na boku sahajici tesne pod kolena davaly tusit stihle, pevne nohy v cernych puncochacich a lodickach na peticentimetrovem podpadku.Jana jen citila svuj zrychleny dech, buseni ve spancich.

"Ted vas poucim o prubehu exekuce." Obesel ji tak, aby ji videl do tvare a pokracoval. "Za to, ze jste si bez meho vedomi rekneme "vypujcila" stopadesattisic a dopustila se tak podvodu, dostanete dvakrat sest ran rakoskou pres zadnici. Od teto chvile budete presne provadet vsechny me prikazy a presne, zduraznuji presne dbat mych pokynu. Za kazdou nepresnost dostanete jednu ranu navic."

Otevrel tezkou skrin a s hacku na dverich skrine sejmul vice nez metr dlouhou a jako prst silnou hul s kozenym poutkem na jednom konci. Jana se zachvela, kdyz si uvedomila, jak musi bolet rana takovou holi i pres sukne. Sef uchopil hul za konce do obou rukou a ohnul ji do mirneho oblouku, potom ji uvolni a svihl s ni do vzduchu.Svuuuch! Zvuk, kter prozrazoval nicivou silu toho hrozneho nastroje neznel Jane vubec sympaticky a citila jak se bezdeky zacina chvet.

"Dobre, a ted" rekl najednou nesmlouvavym tonem "mi reknete, co mate pod sukni. Ztuhla."No, bude to" hul se dotkla brady a zvedla ji, "puncochace a...a kalhotky", rekla a citila, ze je najednou cela ruda."Opravdu? Mam se presvedcit?"Hul zacala pomalu, velmi pomalu putovat dolu stredem Janina tela, pres halenku k sukni. Jana se pokusila zabranit jejimu pohybu rukou...."Ruce sepnout v tylu a zadny pohyb! Prikazal sef a Jana vahave poslechla. Hul zvolna sestoupila az pod lem sukne..Jana stala rovne jak svice s rukama za hlavou a snazila se ovladnou chvejici se nohy. A pak zacala hul pomalu stoupat vys a zvedala sukni pomalu nahoru...

"Ne, ne" spitla Jana, ale hul pokracovala vys a vys az temer k pasu.Pod cernyma puncochacema prosvitaly usporne italske kalhotky a jeste neco...

"Jenom kalhotky a puncochace? Nic vic?" Jana nemohla mluvit, v ustech mela jako na pousti a citila pot vsude, uplne vsude...."Vite Jano, lez je jedna z mala veci, ktere skutecne nesnasim" rekl sef a nechal spadnou zvednuty okraj sukne dolu. "Ted se svleknete od pasu dolu, rychle" Ssvaaach! Hul protnula vzduch a dopadla na kozene operadlo kresla.

Jana si chvejicima rukama rozepla zip u sukne a sesoukala ji ke kotnikum a odhalila tak sve pekne tvarovane nohy s pevnymi lytky a dlouhymi, stihlymi stehny."Ted puncochace, dolu!" Ubohe Jane nezbylo nic jineho, nez vyzout strevice a uplne si stahnout puncochace.Bily rucnik se na cervenem koberci nedal prehlednou..."Podejte mi ten rucnik!" prikazal sef, sebrala jej ze zeme, bosa s holyma nohama presla ke stolu o ktery se sef opiral a podala mu ho.

"Polozte ho na stul a vratte se namisto!" zaznel dalsi prikaz a Jana se vratila na puvodni mˇsto."Nazujte si strevice a postavte se sem", hul klepla na misto asi metr pred stolem. Poslechla a predstoupila pred sefa na oznacene misto.Ted byla na dosah te hrozne veci, od pasu dolu temer naha, hole bile nohy vystaveny pohledu obavaneho sefa. Halenka byla nastesti trochu delsi, takze ji sahala az do poloviny stehen, avsak to byla jen slaba utecha! Dalsi prikaz: "Ruce do tyla, nohy drzet u sebe!" Stoupnul si asi metr od jejiho leveho boku. Stala a cekala na nevyhnutelne, postoj byl jiz sam o sobe nesnesitelne ponizujici a nikdy by neverila, ze bude muset v petadvaceti stat polonaha pred sefem, ktery by mohl byt jejim otcem a ze jedine co ji v nejblizsich chvilich ceka bude jen dalsi ponizeni a bolest. Citila, jak se ji nohy chvejou v kotnicich a jak ji slabnou kolena, to cekani bylo nesnesitelne!

Najendou ucitila konec hole na svych lytkach a pak vys..."Az vam reknu, predklonite se a spickama prstu se oprete o stul, nohy musi zustat napnute! Dostanete sest ran, budete je pocitat, za kazde vynechani jedna navic! Neudelate zadny pohyb dokud vam nereknu.Je to jasne?"

"Ano pane" vyrazila se sebe Jana. "Tak, predklonit a dotknout se stolu!" Jana se predklonila a spickama prstu se dotkla hrany stolu. "Hlavu nahoru" Zvedla hlavu a v okne videla odraz sveho ponizeni. "Napnout nohy v kolenou! Tak! Jana mela uplne natazene ruce i nohy a citila, ze to dlouho nevydrzi. "Tak zacneme a nezapomente pocitat!"

Ucitila, jak ji holi vyhrnuje halenku az vysoko nad pas. Pak se chladive drevo hole dotklo holych stehen tesne pod kalhotkama...Jana se nadechla...ruka s holi putovala v oblouku az kamsi dozadu a ......svuuch...tvaak! Hul se plnou rychlosti vnorila do do bileho masa prave pulky a sila uderu zpusobila, ze ji prsty sklouzly po desce stolu dopredu. Byla na bolest pripravena, ale to co citila ji prekvapilo. Bolest se zdala nesnesitelna a n kolik vterin zasazenou pulku necitila.."Ooch....jedna", nedokazala potlacit vzdech. Hul opet spocinula tentokrat na napric obema pulkama...a svuuch..tvaaak.."Ouuch, auiiii.........dva" ruce zatnula do desky stolu a citila, jak se ji podlamuji kolena.

"Rekl jsem napnout nohy!!"Snazila se udrzet nohy napnute, ale citila, ze uz nevydrzi ani jednu..zatnula zuby a zavrela oci...Sviich...tlek, dalsi rana dopadla ze strany na pravou pulku a Jana jen vyjekla "Ouiiii...to boli.........tri", trochu se otocila na bok a pravou ruku si polozila na postizenou pulku. "Zpatky, nebo to bude horsi...a napnout nohy!" Jana mela zadek v jednom ohni, bolest byla uz ted nesnesitelna a jeste zbyvalo devet ran!! Svuuch ... tvak. Ctvrta rana prisla necekane rychle a dopadla rovnomerne na obe pulky.."Ctyri..."temer placic vykrikla Jana a kolena se ji podlomily.

Exekutor pockal asi tricet vterin, nez se vzdychajici delikventka vyrovnala s navalem vseobjimajici bolesti a znovu zvedl hul...Jana cekala s chvejici se zadnici devastujici dopad hole, najednou vsak mlask! A sefova ruka ji tvrde placla pres prave stehno, tesne pod kalhotkama...

"Rekl jsem, ze budes mit napnuty nohy devce, jeste jednou je povolis a uvidis!!" Sef nikdy nikomu netykal a placnuti pres stehno nebylo ani zadaleka tak bolestive jako rany holi, ale o to vice ponizujici. "Ne, ja uz nebudu, nechci..." zacala protestovat a postavila se. Sefuv hlas byl opet klidny a nezucastneny:"Vazena kolegyne, pokud davate prednost vezeni, muzeme celou zalezitost uzavrit....stale jeste si muzete vybrat." Jana se snazila soustredit myslenky, ale uvedomovala si, ze jiz neni cesty zpatky. "Tak budeme pokracovat? Cekam."

"Ano" spitla Jana a predklonila se. "Ted to zkusime jinak, devce, postav se rovne, taaak a predkon se tak, aby jsi se prstama dotykala spicek strevicu! A nohy napnuty! Tak je to spravne." Jana ted stala prehnuta s natazenyma rukama i nohama v pozici, kter  byla jeste bolestivejsi nez ta predchozi. Sef ustoupil o krok dozadu a rozvazne umistil rychle za sebou dve tvrde rany napric stehen. Jana zacala narikat a rukama si prejizdet po postizenych mistech.

"Postav se rovne a naprahni ruce pred sebe!" Postavila se jak naridil a natahla obe ruce pred sebe. Sef k ni pristoupil na polozil ji pres natazene ruce hul.

"Tak devce, prvni polovinu mas za sebou a ted si udelas dvacet drepu! Tak zacni a pocitej!" Stoupnul si za ni a s uspokojenim pozoroval atraktivni zamestnankyni jak se sykajic spousti do podrepu, jeji pevny zadek a stehna pokryta sirokymi fialovymi jelity. Halenka se ji sesula pres pozadi dolu, ale i tak to byl vzrusujici pohled, jenom trochu litoval, ze mela pod halenkou podprsenku. Po dvacatem drepu zustala udychana stat.

"Tak budeme pokracovat. Stahni si kalhotky a poloz se na stul!" prikazal a poklepal holi na nizky konferencni stolek. "Prosim, kalhotky ne!!...zavzlykala. Odpovedi ji bylo tvrde placnuti pres stehno. "Kalhotky dolu a at uz jsi na stole!" Jana si zvolna zacala stahovat sve elegantni bile kalhotky, vystoupila z nich a pristoupila ke stolku."Nohy napnuty na stole, ruce do tyla!" Stole byl kratsi nez jeji telo a tak musela Jana drzet hlavu ve volnem prostoru, ruce spojeny v zatylku, pulky bolesti a studem stazene, chvejici se nohy...Nemilosrdny exekutor pristoupil z boku a Jana ucitila dotek te hrozne veci na pulkach. "Pripravena?!" .....A nezapomen pocitat!"

Pak dopadla prvni rana z druhe sady, i kdyz vedela co ji ceka, intenzita bolesti ji znovu prekvapila, rana ji doslova pribila na desku stolku..."Ouuuuauuoch!Aaaaiiii........jedna" nekolikrat stahla a povolila pulky a pootocila se na bok..."Lez klidne nebo ti pridam..!!" Po nekonecnych dvou minutach nasledovala dalsi rana a po minute dalsi. Po kazde rane Jana hlasite zastenala, pulky zavibrovaly v bolestive kreci a tise stenala. Po ctvrte rane uz nebyla schopna udrzet hlavu vzprimene a spustila ji pod hranu stolu. Pata rana prisla hned nato a Jana se na stolku prevracela z boku na bok, zuby zatnute a oblicej zkrouceny nesnesitelnou bolesti, ruce ji vyletly na postizene misto a zacaly je drhnout. Citila, jak ji potvarich stekaji slzy a promaceji ji halenku. Exekutor pockal az pomine nejvetsi naval bolesti a naridil ji, aby se pripravila na posledni ranu. Jana mohla jiz jen doufat v rychly konec toho desiveho a neuveritelne bolestiveho snu, zatla zuby, ruce zalozila do tyla a cela se chvejic cekala posledni, celkem dvanactou ranu...

Citila jak se k ni sehnul a pak ucitila studenou ruku mezi pulkama...."Uvolni se, ted dostanes posledni a ver mi, ze to bude moc bolet." Jana byla bolesti a strachem skoro bez sebe a vedela, ze vetsi bolest proste nevydrzi. Ustoupil o krok, zvedl hul vysoko nad hlavu a vsi silou ji nechal dopadnout na jelity zbrazdenou zadnici.

"Aaaaaaaaarch.......ouiiiiiii" Jana doslova zarvala, otocila se a zacala tancovat zadkem po stole, odkryvajic pri tom sva nejtajnejsi mista....zdalo se ji, ze se snad pocura, takovou bolest nikdy nezazila a ani nevnimala, jak ji sef prikazuje aby se postavila.

"Stoupni si sem!" rozkazal sef nesmlouvave a poklepal holi na koberec. Jana se se stenanim postavila na urcene misto, a rukama si drhla pulky."Ruce natahnou pred sebe!" Boze, kdy to skonci narikala v duchu Jana, nicmene uposlechla okamzite, s holi se uz seznamila vice nez dostatecne a o dalsi blizka setkani uz skutecen nemela zajem! Sef jiz polozil hul, ten zdroj neuveritelne bolesti na zapesti natazenych rukou a naridil ji, aby si odpocitala dvacet drepu.Kazdy drep jeste zvysoval jiz z tak hroznou bolest a Jana ji hlasite projevovala bolestivymi vzlyky. Trochu se rozkrocila, aby ziskala lepsi stabilitu...

"Stop. Rikal jsem, ze stehna mas drzet u sebe, tohle je vyprask a ne exhibice!"Jana se citila totalne ponizena, zustala stat jak naridil, cela ruda a zadychana. Strnula hruzou, kdy sef vzal hul z jejich rukou a stoupnul si za ni.....boze, uz ne, uz ne, modlila se v duchu. V tomu ucitila, jak se ji tvrde drevo hole prodira vysoko mezi stehny...."Pokracuj!!" S holi sevrenou mezi stehny pokracovala v drepech.....konecne jich bylo dvacet. Zustala stat, sef ji protahnul hul mezi vlhkymi stehny a posadil se do sveho vysokeho kozeneho kresla. Jana stala udychana a spocena pred svym sefem a exekutorem jen v halence a lodickach, jednou rukou si utirala vlhkou cervenou tvar a druhou se marne snazila stisit neutuchajici palcivou bolest, ktera ji svirala pozadi.

"Doufam, ze ted uz vite, co je to vyprask a ze si z toho vezmete pouceni. Zaslouzila by jste vic, ale napoprve to snad stacilo. Zitra nastoupite normalne do prace a presne prosim. Dva, tri tydny se vam bude spatne sedet a bude lepsi, kdy nejakou dobu nebudete nosit kalhotky a puncochace.Ted si vemte sukni a pradlo do ruky a pojdte se mnou." Jana, stale vzlykajic, sesbirala kalhotky, puncochace a sukni a nasledoval sefa, ktery jak s uspokojeni konstatovala, nechal hul lezet na stole. Sef prosel prazdnou kancelari sveho sekretariatu na strohou chodbu s kamenou podlahou. Jana trochu zavahala, nebot byla stale polonaha, ale pak si uvedomila, ze v podniku jiz urcite nikdo nebude....a pak si s hruzou vsimla bezpecnostni kamery, ktera jak se zdalo mirila primo na ni!

"Tady si kleknete za hlavu a nezmenite pozici az do osmi hodin. Rano si zkontroluji zaznam, a jestli zjistim, ze jste klecela nepoctive, verte mi, ze vas zadek toho vydrzi jeste dost!" Jana zaujala pozici, klekla si holyma kolenama na studenou podlahu celem ke stene a ruce spojila za hlavou. Sef se sklonil, nadzvedl ji halenku a prejel rukou po modrajici zadnici az zastenala. "V poradku, jsem si jisty, ze dnesni zkusenost dlouho nezapomente! A nezapomente "ukazal na nastenne hodiny na stene chodby, "do osmi nula nula." Potom se otocil a jako by to vse byl je spatny sen, zmizel ve stinu schodiste...

Na služební cestě s Lenkou

 S kolegyni Lenkou jsem byl na sluzebni ceste v Bratislave. Jednali jsme u zakaznika nekde na okraji Bratislavy. Jednani skoncilo a pred nami byla cesta domu. Ja jsem ridil a Lenka mela plan Bratislavy a navigovala.Upozornil jsem Lenku, ze musi davat pozor, ze to nebude tak jednoduche najit spravnou cestu. Vzdy sebejista kolegyne mi odpovedela, ze cesta je uplne jasna a ze urcite nezabloudime. Nabidl jsem Lence sazku: "Vsadime se, zda zabloudime nebo ne. Pokud vyhraji ja a zabloudime, jako trest za prilisnou sebejistotu dostanes petadvacet na zaoblenou zadni partii. Pokud vyhrajes ty, muzes si na me vymyslet jakykoliv trest."Lenka mi odpovedela: " Jsem si jista, ze nezabloudime, takze sazku prijimam. Jako trest dostanes take vyprask."

Aby pozdeji nevznikly nejake nejasnosti, museli jsme se dohodnout na provedeni vyprasku. Jako misto provedeni trestu prichazelo v uvahu nejake opustene parkoviste po ceste z Bratislavy.

"Ten, kdo sazku prohraje, se bude muset ohnout pres predni blatnik auta, na ktery dame deku. Tu mam vzadu v kufru. Potom porazeny obnazi zadni partie a dostane petadvacet na holou. Jako nastroj pro vyprask navrhuji liskovy prut, ktery budeme hledat, az zastavime." navrhl jsem.

Lenka odpovedela: " Mas u kalhot uzky kozeny remen a ten je velice vhodny pro vyprask a nemusime hledat liskovy prut." Jeste jsme se dohodli na tom, ze zabloudit znamena prijet na totez misto v Bratislave podruhe.

A tak jsme jeli podle planu Bratislavy. Dost dlouho se zdalo, ze Lenka vyhraje. Uz jsem zacal litovat, ze jsme uzavreli takovou sazku. Pak jsme ale prijeli na krizovatku, kde vyber dalsi cesty zavisel na nahode a nahoda prala mne. Najednou jsme jeli smerem na Kamzik. Lenka se intenzivne snazila najit nejakou odbocku, abychom se vratili na spravny smer, ale marne. Za chvili jsme byli na parkovisti pod Kamzikem a jedinou moznosti bylo obratit se a jet zpet.

Sazku jsem tedy vyhral a hned za Bratislavou zacal hledat vhodne misto, kde bych si mohl vybrat vyhru. Nekolik desitek kilometru nam trvalo, nez jsme nasli odpovidajici misto, ktere by bylo dostatecne chraneno. Nakonec se nam to podarilo, i kdyz Lenka se prilis v hledani nesnazila.

Zaparkoval jsem auto a vystoupili jsme. Lenka mela na sobe cerveny kostym s uzkou minisukni. Z kufru jsem vyndal deku a podal ji Lence, aby ji polozila pres predni blatnik vozu tak, jak ji to bude vyhovovat. Doporucil jsem ji, aby si sundala sako a dal je do auta.

Prikazal jsem Lence, aby se prehnula pres predni blatnik auta a vyhrnul ji cervenou minisukni do pasu. Z cerveneho zajeti uzke sukne se vyloupl zaobleny zadecek v uspornych bilych kalhotkach. To ale nestacilo, propozice sazky byly jasne. Uchopil jsem Lenciny kalhotky za lem a pomalu je stahl pres stehna ke kolenum. Teprve ted byl Lencin zadecek uplne bez ochrany a oble zadni tvaricky pripraveny k vyprasku.

Mezitim jsem vytahl uzky kozeny remen z kalhot, prelozil v puli a pevne uchopil. Naridil jsem Lence, aby pocitala rany a varoval ji, pokud bude pocitat spatne, dostane rany navic.

Pote zacal vyprask. Prvni rana dopadla a zanechala slaby rudy pruh pres obe pulky. Dalsi rany dopadaly rytmicky na Lencin holy zadecek , ktery se pomalu barvil do cervena. Po kazde rane se zadecek jemne zachvel. Lenka pocitala statecne a radeji bez chyb. Kdyz jsme dospeli k cislu petadvacet, mel jeji zadecek rudou barvu. Dovolil jsem Lence, aby si na nej natahla kalhotky a stahla sukni. Deku jsme ulozili do kufru, usedli do auta, Lenka ponekud s obtizemi, a odjeli z parkoviste.

Lenka me upozornila, ze tohle urcite nebyla posledni sazka, kterou jsme uzavreli a priste urcite vyhraje. Pak mi pry vyprask vrati i s uroky.

Slečna Kateřina - spanking povidka

 Hned vedel, ze je to ona. Poznal to okamzite a byl udiven tim, ze i po tolika letech mu utkveli v pameti detaily, ktere nyni porovnaval se skutecnosti probihajici pred jeho ocima: ta vzprimena postava, sebejista chuze, hrde drzeni hlavy... Ani svuj oblibeny kostym nezmenila, stale v "kuzi", od hlavy k pate. Sel pomalu za ni.Oci mu navykle sjely nejprve na jeji zadecek. Spise zadek. Obepnut jemnou cernou kuzi se v mohutne klenutem oblouku pnul az do oblasti pasu, kde jeho hranici vymezoval pevne upnuty remen. Pri chuzi se pohyboval jako kyvadlo a blyskani nalestene kuze bylo dokonale synchronizovane se cvakotem vysokych podpatku. Potesil se vyhledem na vysoke kozacky, sahajici vysoko nad kolena...

Nevedela, ze ji pozoruje a prece sla tak vyzyvave - ostatne jako vzdy. Citil, ze je to tu opet... Kolik je to vlastne let? Rychle v duchu pocital...sedm, deset... Nemohl se soustredit, ostatne matematika mu nikdy dobre nesla, to ta dama vpredu vedela dobre... ona pocitat umela. A jak! A najednou mu zase bylo tech osmnact...

"Mas jit ke slecne Katerine, vzkazuje to matka!" vykrikl domovnikuv syn a padil dal dolu po schodech. Vzpomnel si, ze mu rano, nez sel do skoly, matka pripominala, aby odpoledne zasel k pani Katerine."Nebudu dnes doma, tak tam zajdi, vsak vis, jak jsme se dohodli...pomuze ti trochu se skolou. A chovej se slusne! Vsak jsem pani Katerine povolila, aby ti nejakou strihla, kdyz nebude neco v poradku", slysel v duchu matku.

Stoupal pomalu po schodech, vytah jako obvykle nefungoval, coz ho v tomhle starem cinzaku uz ani neprekvapilo. Tata rikal, ze co ho postavil pan Kolben s Dankem, jezdil tak dlouho az do te doby, nez dum prevzalo OPBH a nechalo udelat "generalku".

Katerina bydlela az kdesi nahore a tak si vystup usnadnoval premyslenim o nejruznejsich vecech. Proc je vlastne v tomhle dome a co tu pohledava? Vybavil se mu nedavny pohovor s mamou: tata je uz pres rok na montazi v zahranici, ja jsem pracovne vytizena, sotva to zvladam a ty ses pry zacal velmi zhorsovat ve skole, zrovna chvili pred maturitou. Chybi tu pevna ruka, ja na tebe nestacim... kdyby ti tak aspon nekdo zkontroloval ukoly a trochu na tebe dohledl... kdo ma porad cist ty straslive poznamky... dolehala k nemu z povzdali karava slova.Nakonec matka rozhodla, ze za jeji nepritomnosti bude nad nim bdit pani Katerina. Ani ostatne nevedel, co pani ci slecna Katerina dela. Pry studuje ucitelstvi na nejake vejsce a je velmi inteligentni a kultivovana... a docela hezka, napadlo ho. A tak ani neprotestoval. Predstava, ze bude pod dozorem pani Kateriny, a ne vecne nervozni matky, byla docela prijemna. Katerina je jen o par let starsi, s tou to vzdycky nejak zavalim, pomyslel si. Ted stal prede dvermi, stiskl tlacitko zvonku a cekal. Mosazny stitek hlasal, ze zde bydli Katerina Vyhnankova. Uslysel kroky, vzapeti se otevrely dvere a pani Vyhnankova s usmevem pokynula mlademu muzi, aby sel dal. Po obvyklych zdvorilostnich proslovech sedel v obyvaku a "slecna pani" Katka chrastila v kuchyni salky na caj. Pokojik se mu celkem zamlouval, same tmavsi drevo,stara kozena sedaci souprava,plno obrazku, na zdi savle, bambitka,bicik... Katerina se po chvili objevila s podnosem a vybidla ho, aby se neupejpal. To ani nemusela, stejne dnes nebyl na obede, listky radeji prodal, aby mel na "sve" vydaje, a tak se pustil do zakusku s plnou vervou. Pani Katerina se chapave usmala a on mel najednou pocit, ze o tech listkach vi... ze vi, jak je prodal. Ale hloupost! Nevi nic a ani nemuze. Ale umi se podivat do oci- az to zamrazilo.

Pak prisla ta chvile, kdy se zacalo o skole. Ocekaval ty stokrat omilane otazky a byl velmi prekvapen, ze hovor probiha uplne jinak. Tak jakoby prirozene, zive, s humorem... jakoby mluvil se starsim kamaradem...

"No, ty znamky,to je horor," pokyvovala slecna hlavou. " To zlepsime... ale co ty poznamky? Tri v jednom tydnu." Podivala se na nej a jeji oci jakoby zprisnely. Jen okolo rtu stale usmev. "To musime nejak zlikvidovat a omezit! Ja ti je podepisi, ostatne mame to tak domluveno s maminkou i tvou tridni, ale..." odmlcela se. Dlouze se mu zadivala do oci. "Ale slibila jsem mamince, ze budu velmi dusledna. A tak ty poznamky smazeme a budeme je povazovat za vyresene - ovsem musim te nejak potrestat!" dodala trochu ostrejsim hlasem. Ale okolo rtu stale potutelny usmev a v ocich se ji malinko blysklo. Jak ty me asi muzes potrestat, pomyslel si. Zname to, nejaky "zarach" ci domaci pracicka a bude po vsem.

"Pokud vim, mas dnes listek do kina, jdete cela parta," rekla Katerina. "Jo, od sesti do Blaniku," odpovedel. Jo, to urcite, do Blaniku. Jde se ke Karlovi na malinkou oslavu. Rodice mu odjeli na chalupu, tak se to tam pekne roztoci. A zcela jiste prijdou i holky, to bude sila. "No, tak ja ti dam vybrat," usmala se Katerina. "Bud zadne kino... a nebo... anebo te potrestam jinak. Co si vyberes?" protahla. "No, do bijaku bych chtel, vyhrkl rychle. Ani neuvazoval, co si slecna vymysli za ten trest. "Vyborne!" potesene rekla Katerina."Takze te potrestam ja sama. Osobne!" A opet ten usmev.

"Klido," slyses sam sebe. "Klido?" protahla. "No tak klido. Jsi uz sice velky kluk, ale ja myslim, ze me metody jsou nadcasove a lze je spolehlive uzivat v kazdem veku. Ostatne, v Anglii se na soukromych strednich skolach takto tresta naprosto normalne."

"Jak tresta?" optal se udivene. "Jak?" Usmala se a vstala. "Vypraskem!!"

Zarazil se. Prece ho ta zenska nebude vyplacet jak maleho kluka! Naposledy mu naplacala matka, kdyz mu bylo deset! Stala proti nemu, vysoka a statna a on najednou nejasne pocitil, ze to Katerina mysli vazne. A slecna ho dlouho v nejistote nenechala.

"Mame ctyri hodiny, kino je od sesti - tak nebudeme ten vyprask odkladat, co rikas?" usmevave prohodila slecna. "Zatim se dusevne priprav, ja se hned vratim." Odkracela na svych dlouhych nohach a on najedenou pocitil desne rozpaky z te nezvykle situace. Nebyl schopen souvisle myslenky. V tom se ozval povel slecny. Mel jit za ni. Vstal a sel za hlasem.

Slecna sedela v malem pokojicku. Asi pokojik pro hosta, napadlo ho. Vedle stareho kozeneho sofa stala nedaleko zdi lavice, potazena taktez tmave hnedou, casy oblyskanou kuzi. Vedle podobna sedatka, stolek. V rohu velka, vyrezavana skrin. "Tak pojd dal a neboj se," povzbudive rekla slecna."Snad by ses nebal vyplaty - takovy kluk musi neco vydrzet. Kdy jsi naposledy dostal?" pronesla s neskryvanym zajmem. Zakoktal cosi a jako hypnotizovan hledel na slecnu. Cosi ho na ni zarazelo, nevedel vsak co. Ty oci, rozsirene a leskle, cosi v jejim hlase... Vsiml si, ze slecna je oblecena jinak, nez kdyz spolu sedeli v obyvaku. Mela kozene kalhoty, cele cerne a taky vysoke boty. V mistnosti bylo ponekud chladneji, takze se slecna tulila do hunateho vlneneho svetru a ruce mela majetnicky zalozeny na prsou. Trochu se podivil, ale to uz slysel povel: "Sundej si kalhoty! Vyprasky davam na nezabezpecene pozadi." Rozpacite stal a nehybal se.

Katerina vstala, dala si ruce vbok a zhluboka se nadechla. Chvili mladika prisne pozorovala, nacez rozepla nekolik knofliku svetru a elegantne jej odlozila do kresla. Vzapeti se mirne rozkrocila a opet dala ruce v bok.Chvili stala naprosto beze slova a nechavala jeho oci tekat po sve perfektni figure. Fialova bluzka se sametove leskla a davala tusit, ze skryva nadherna plna tajemstvi. Katerina k nemu pomalu pristoupila. Ruka ji skouzla z boku a on citil, kterak mu rozepina zip. Nez se nadal, mel kalhoty nekde u kolenou. Katerina ho pohladila po vlasech a vzapeti ho pleskla pres hyzde.

"Tak, ted pekne napraskame neposluchovi," pomalu protahovala. "Jelikoz je to poprve, bude vyprask zpocatku slabsi, spise symbolicky, ovsem ke konci ti udelim malou vystrahu v podobe nekolika poctivejsich ran. Lehni si na lavici!"

Povsiml si, ze na jednom konci lavice se povaluje mensi polstarek a vysvetlil si to tak, ze na nem ma spocinout jeho hlava. "Tak ne," opravila ho Katerina a ochotne mu rukou pokynula, odkud ma k lavici pristoupit. Chvilku vahal, ale nakonec poslusne poslechl, veden jeji pevnou rukou. Polozil se na lavici horni casti tela, onen kozeny polstarek mu podpiral spodni cast briska. "Ruce pred sebe, taaak, a pekne lezet!" porucila. "Nerikala jsem, ze vyprasky davam na holou?" polozila recnickou otazku a jemne uchopila lem slipu a pomalinku je stahla pres stehna tkvici ve vzduchu smerem dolu. "Ani se nehni!" Slysel, jak otevira skrin, ale nevidel do ni, protoze zrovna nemel odvahu natocit hlavu.

Katerina pristoupila k lavici a pozadala mladika, aby ruce jeste ponekud natahl a otocil je dlanemi vzhuru. Kdyz se tak stalo, slecna si sedla na lavici obkrocmo tak, ze obe chlapcovy ruce se ocitly pod ni, presneji svymi oblymi pulkami nasedla na dlane a zaborenim do mekci vycpavky kuze lavice je spolehlive uveznila. Jeho hlavu si vecne polozila do klina. Citil prijemnou vuni kuze a parfemu. Kuze kalhot byla nezne mazliva, jak se dotykala jeho tvari. Ucitil, ze mu cosi prejelo pres zadek. Par lehkych, skoro nepostrehnutelnych uderu - zrejme nastroj k exekuci.

"No, a zacneme. Za to, zes neposlouchal, dostanes ode mne napraskano petadvacet na holou! Vyprask se provede kozenou placackou a budes si sam pekne pocitat, abych te neosidila!" zasmala se Katerina. Zavrel oci, porad tomu nemohl uverit. Na zadek mu dopadla prvni rana. Skoro ji ani necitil. "No tak pocitej!" porucila slecna. "Nebo neumis do petadvaceti? Tak ja ti pomohu. Jedna! A dva!A tri!"

Pleskave udery zaplnily mistnost, jak placacka dopadala na holy mirne vyspuleny zadek. Katerina pocitala,jeji hlas nabyval na intenzite a paralelne s tim zvolna prodluzovala rozjezdovou drahu placacky. Prvotni pleskave zvuky prechazely do hlasitejsiho praskani. "Pekne drz... a dvanact... trinact... Jak se ti libi muj vyprask?" skoro kricela. Bolest zatim necitil, naopak. Hyzde prijemne palily, chtel si je pohladit a polaskat, ale jeho ruce pevne drzel zadecek slecny. Jakoby vycitila jeho umysl, mirne se predklonila a prenesla tak svou vahu vice smerem ke stehnum. Na vyprosteni rukou to nestacilo, ale uvolnene dlane ihned uchopily v kuzi odene pevne pulky."Copak copak, snad nas nepali zadecek?" otazala se slecna udychane a na okamzik prerusila vyprask. "Takova masaz, ta ti jenom prospeje... tak pokracujeme..." A opet zacala rytmicky s vyplatou. Citil, ze je mu to docela prijemne, ackoli Katerina ho nyni vyplacela podstatne silneji nezli na pocatku. Dlanemi pevne sevrel svalnate pulky sedici velitelky. Ta se zavrtela a volnou rukou stiskla chlapcovu hlavu ve svem kline, razne jej uchopila za kstici. "Dvaadvacet... a triadvacet..." Jeji ruka mu tlacila necekanou silou tvar vice a vice, jeji stehna se rytmicky pohybovala a nadherne hyzde se pravidelne pri dopadu odlehcovaly a on tak mohl snaze stisknout pulky do dlani.Postupne nabyval dojmu, ze se v tom krasnem kline utopi... "Petadvacet!" vykrikla Katerina do posledniho prasknuti placacky a stiskla ho jeste vic. Skoro ztracel dech, jeho ruce se krecovite zataly do pruzneho tela. Citil, jak se nadzvednutim naklonila nad jeho spraskany zadek. Ruka, ktera ho predtim vyplacela, ho nyni jemne a nezne hladila po potrestanych mistech. Chladive doteky dlane mu byly velmi prijemne a pristihl se pri vzlastni uvaze. Pokud ho takto bude Katerina vychovavat i nadale, asi se ve skole jen tak nezlepsi, ba naopak. Vzdyt by bylo preci v jeho zajmu,aby ho Katerina brala do teto mistnustky co nejcasteji. Jeho odvazne uvahy prerusilo razne plesknuti dlane o pravou polovicku rozehrate a zvolna chladnouci zadnice.

"Jeste musime doresit dnesni planovanou navstevu kina," rekla stroze a potazenim za vlasy mu zvratila hlavu dozadu. Jeho tvare opustily nadherne vezeni jejiho klinu, ale vse mu vynahradil naskytnuvsi se pohled. Cerven jejiho oblicej prechazela ve fialovou bluzou obtazena, mohutne se dmouci nadra.Katerina si byla dobre vedoma magicnosti vyhledu, ktery mu naaranzovala a pikantnost cele situace jeste vylepsila tim, ze se v pase prohnula ponekud dopredu a bluzka tak vytvorila naprosto zretelne kontury. Pustila vlasy, pomoci nichz mu drzela hlavu v zaklonu a chopila se opetovne placacky. Pravacku drzela nastroj za opletenou rukojet, zatimo druha ruka sevrela hulku v miste kousek pred vlastni kozenou plochou. Bylo videt, ze prekonat pevnost hulky vyzaduje nemalou silu, presto vsak Katerina s pomoci nacviceneho a nenapadneho figlu prohnula rukojet do oblouku a stridavym zvysovanim a snizovanim pruhybu predvadela pruznost nastroje. Nechapal, co se deje. Co chce resit s kinem? Domnival se, ze po uklidnujici masazi z chladivych dlani bude propusten, nanejvys se dozvi termin dalsiho doucovani. A ted tohle? Tady neco neni v poradku...

"Tak do ktereho kina ze to jdete?" laskave se zeptala Katerina."Do Blaniku, od sesti, ale to uz jsem rikal!"

"Zajimave." suse pronesla slecna a dukladne jej pretahla placackou.

"A nechces mi rici, co tam hraji?" - "Je to nejaky americky film,"potil se,"o nejake lodi." - "Tak americky film," praskl uder, "o nejake lodi!" a znovu spustila placacka. "A nechces mi rici, jak se ten film jmenuje?" pokracovala nyni jiz v nefalsovanem vyslechu.

"Ano, jiste," horlive pritakal v zatim uspesne snaze vyhnouti se dalsimu pridavku, " je to nejakem parniku, ktery .." Prask. Nedokoncil."Tak o nejakem parniku?" ironicky pronesla vysetrovatelka. "A nejmenuje se to nahodou Titanik?" a doplnila nabidnutou odpoved padnym mavnutim paze."Jauuu, jmenuje." prisvedcil. "Takze jdete na Titanic, dneska od sesti do Blaniku?" chtela znat odpoved na svou otazecku a opet vyhruzne predvedla flexibilitu sveho zpovidaciho nastroje.

"Ano, presne tak!" zaslechla slecna,ale to uz pohotove z kapsy tahala program prazskych kin. Rozlozila mu jej pred oblicejem a na oko se podivila, ze u kina Blanik je na dnesek vypsan zcela jiny titul. "Ze by sis popletl kino?" plesk! "Anebo nazev filmu?" plesk! "Asi by sis to mel ujasnit!" praask! "Premyslej, premyslej, ja mam casu dost!" praask! Praask!

Zacervenal se a uvedomil si svou chybu. Asi se odnekud domakla praveho stavu veci a nyni jej ma ve sve moci. Hlavou mu problesklo, ze asi nema smyslu zapirat. Cas pracoval proti nemu a Katerina mela v rukou ten spravny prostredek, kterym by se drive ci pozdeji propracovala k pravdive verzi. Nadechl se a tichym hlasem povedel slecne pravdu.

"No vidis, jak to jde!" nadsene pronesla Katka, spise symbolicky ho pleskla a s laskavym usmevem upustila placacku. Kdyz to videl, uprimne si oddechl a ze srdce mu spadl kamen. Jak mel v probehlych nekolika minutach moznost zjistit, slecna Katerina bravurne ovlada a disponuje fyzickym fondem k sazeni poradnych bastonad na holou a rozhodne nemel chut pokracovat v naznacenem trendu vyplaceni. Zavrtel se a chystal se zvednout z lavice.

"Kampak, kampak?" zastavil jej hlas pozorne slecny. "Ja jsem rikala neco o odchodu?" nevericne se zeptala."Ja jsem myslel, ze uz to dneska mame za sebou a tak.."

"Ticho! O tom rozhoduji ja!" okrikla ho prisne a jiz laskavejsim hlasem dodala: "Preci jsem rikala,ze prvni cast bude mirnejsi a teprve ke konci ti predvedu pravy obsah slova vyprask?"

Udivene pohledl na svou vychovatelku a ta ho laskave pohladila po tvari, aby se vzapeti jeji pestena rucka pocala venovat presce kozeneho remenu, ktery zatim navlecen v kalhotach zvyraznoval stihly pas a velmi napomahal k zatraktivneni nejruznejsich telesnych partii. Katerine se zahy podarilo prezku rozepnout a zkusenym pohybem vysoukala remenisko z poutek. "Vis, co absolutne nesnasim, netoleruji a prisne trestam, je lhani," pronesla jakoby mimochodem a prelozila pasek v puli. "Mam ten dojem, ze jsi se dopustil pokusu me obalamutit a tak ti to ted spocitam," dodala a zatimco jednou rukou uchopila zdvojeny konec remene s prezkou, zalibne jej protahovala skrz sevreni ruky druhe. "Chces dodat neco na svou obhajobu ci uvesti nejakou polehcujici okolnost?" otazala se s neskryvanym usmevem na rtech. Zadna odpoved neprichazela, vsak take co mel rikat? Bylo to naprosto jasne a nebylo co resit. "Tak pripraven k pokracovani? Bude to ted malicko ostrejsi, nezli prvne, ale snad te to prilis neprekvapi. Tak pekne popros o vyprask,"porucila a kdyz uslysela zadane, pocala s vyplatou.

Dosedla plnou vahou na jeho dlane, prohnula se v pase a soucasne se zaklonem se mohutne naprahla. Pozoroval, jak se jeji bluzka vypnula a to uz videl remen v letu. Mistnosti to prasklo, svaly zadnice se zatrasly a vzapeti se dostavil pocit neobycejneho horka, ktere zvolna sililo. Slecna odpocetla ranu a dodala komentar ve smyslu, ze minimalni davka sazena za tento tezky prohresek je ostra petadvacitka, ale ze urcite nezustane jen u ni a ze prestane, az to uzna za vhodne. Vzapeti zopakovala onen umny pohyb s remenem v ruce a na zadnici se objevil dalsi vyrazne rudy pruh. Katerina ho rezala opravdu dukladne, takze po chvili se do jejiho pocitani zacaly misiti vykriky svedcici o poctive praci remene. Uchopila jej za vlasy a drzela mu neustakle hlavu v mirnem zaklonu, takze presne videl kazdy naprah a mohl tak nalezite prozivat zlomecky vterin pred dopadem pasku.Katerina prubezne menila tempo, stridave obstastnovala levou a pravou polovinu zadecku a zamerovala se na ne az z virtuosni presnosti. Vetsina ran mirila na vyspuleny vrchol oblin a take tam koncila. "Tak jak se ti libi vyprask? Uvedomujes si, proc je ti sazen?" slysel udychanou slecnu. Na chvilku prestala s vypraskem, nebot spozorovala, ze jejimu chovanci zacinaji vlhnout oci. "Nemysli si, ze na me plati slzy!" rekla nazlobene a opet pokracovala ve vyprasku. "Budu te praskat, dokud me to neprejde!" konstatovala Katka a zahajila treti desitku, pricemz ho pocala vyplacet jeste silneji, ackoliv mel dojem, ze toto uz neni mozne. Katerina byla skutecne v razi: s rozkosi ho praskala pres zadek, vyhrozovala mu a karala ho.Pocitani a udery se zrychlyly a on citil, ze uz to moc dlouho nevydrzi.

"Ja uz to nikdy neudelam,prosiiim, Katerino, jauuu" zavyl, ale na slecnu to prazadny dojem neudelalo. "Budes hezky potichu a nesnaz se pani velitelku vyrusovat. Hezky lez a ona te bude vzorne mrskat, vzdyt je to jen pro tve dobro..." zvolala a suse matematicky konstatovala:" Tricetpet!" Obdrzel jeste pet ran a pak zniceho nic vyprask ustal.

Videl, jak Katerina odlozila nasyceny remen a zasnene se divala na jeho pozadi. Mel dojem, ze mu v pristim okamziku uhori. Katka se nadzdvihla a udychana vstala z lavice. Mohl se zvednout, ale nejak nemel silu. Porad byl nucen myslet na sve zmucene pozadi.Pocitil, ze ruka, ktera ho predtim vyplacela,ho nyni jemne a nezne hladila po potrestanych mistech. Katka sedela vedle boku lavice, hladila ho a roztirala mu neco prijemne chadiveho po zadecku. "Musime to trochu osetrit, taaak, pekne zadecek uklidnime, vsak se jeste tento tyden neco nasedi, ne? " pratelsky dodala a pokracovala v relaxacni procedure.

"Tak, a vztyk a obleknout!" vykrikla nahle razne slecna.Vykonal, co mu porucila a jako v matohach se dopotacel do obyvaku a velmi opatrne se pokusil posadit. Citil, ze spraskany zadek ohromne pali, ale uz mu to pripadalo velmi prijemne. Katka prisla po chvili, slysel ji vedle v mistnosti, jak neco uklizi do skrine.

"Tak jak se ti libil vyprask?" zeptala se s usmevem a soucasne se opasavala vyuzitym remenem. "Ta prvni cast...moc," slysel sam sebe," bylo to takove.. ja nevim, jak to rict.. ale to pokracovani!"

"Inu, mas na vybranou, zalezi pouze na tobe, jakou cestou se dame. Budes-li poslusny a pricinlivy, budu te mrskat dle prani. Ovsem budes-li prede mnou neco tajit, lhat mi nebo delat neco nebezpecneho, pak ti slibuji, ze te priste bez vahani privazu k lavici a budu te tak dlouho vyplacet, dokud to z tebe nevyzenu. Vsak se take jmenuji Vyhnankova! A mej se skutecne na pozoru, v te drevenne skrini jsou i fajnovejsi instrumenty, nezli je remen a pokud se mi znelibis, predvedu ti vychovu v anglickem stylu se vsim vsudy a asi te nemusim presvedcovat, ze to treba s takovou pravou ratanovou rakoskou umim!"

To ho tedy skutecne presvedcovat nemusela, i kdyz, kdo vi, treba si objedna jednu ukazkovou lekci. Vzdyt ta rozpalena a sesvihana zadnice je docela fajn, uvazoval v duchu.

"No a ted uz utikej, at stihnes vse, co mas v planu. A zitra, zitra ve tri u mne - podivame se na to ucivo! Tak ahoj!" vesele uzavrela Katerina a vedla ho ke dverim.

Stale byl jako omameny. Mel pocit, ze se mu to vse jen zdalo. Letmo si pohladil zadecek, ktery jasne daval najevo, ze to sen nebyl... Uz se tesil na dalsi lekci s puvabnou Katerinou. Ale pro jistotu ji rozlobi, az bude jeho zadnice opet v bledem stavu...

Z Londýna do Moskvy - vypraskova povidka

Zdalo se, ze dvere uz dlouho nevydrzi. "Elizabeth!" Howard Vernon od nepretrziteho rvani malem chraptel.Ruce ho bolely, jak neustale tloukl do dveri, a vzteky byl rudy jako vareny rak. "Eliazbeth Vernonova, naposledy te vyzyvam, otevri!!!" Zadna odpoved. Na par vterin zavladlo absolutni ticho. Howarda temer ohlusoval vlastni zrychleny tep.

"A mam toho dost!" zajecel, kdyz mu s definitivni platnosti dosla trpelivost. "Ja ty vdere vyrazim a pak si me neprej!!!" Tentokrat jiz na odpoved necekal a rovnou se pustil do likvidace dubovych dveri, ktere dosud v celku prezivaly nejedno bourlive stoleti. Dnes jim ovsem nebylo prano. Pomalu, ale jiste se odebiraly na vecnost. Zatimco se Howard na vlastni kuzi seznamoval se starou, poctivou a kvalitni anglickou praci, jeho dcera vyvijela zcela odlisnou, avsak podobne horecnou aktivitu.

Ze skrine v rohu jejiho pokojicku mizelo jedno povleceni za druhym a v prime umere s timto postupem se uprostred mistnosti tvorila zvolna se zvetsujici hromada pruhu roztrhanych latek. V epicentru veskereho deni trunila Elizabeth Vernonova a se zarputilym vyrazem likvidovala sve drahe lozni pradlo. Z rozervanych kusu hodlala svazat provizorni lano, po kterem by se dalo sesplhat dolu z okna a tim padem rovnez uniknout otci a jeho silenemu planu. Tedy za sileny jej povazovala pouze Liz, Howard byl presne opacneho nazoru. Proto se take odhodlal udelat ze starobylych dveri rodinneho sidla kupu trisek.

Jakmile dvere poprve hlasite zapraskaly a castecne povolily, Liz popadla sve "lano" a rozbehla se k oknu. Nestacila ovsem cary latky ani poradne zauzlovat, kdyz se v nove vzniklem otvoru po dverich objevil jeji otec. Vyraz v jeho tvari hovoril za veskere komentare. Howard byl mimoradne nasupeny a v ocich se mu zracila touha po pomste.

"Do zadnyho pitomyho Ruska nepojedu, a jestli udelas jeste krok, tak skocim!" zavrestela Liz hystericky, pustila zbytecne znicene povleceni a hbite se vyhoupla na siroky parapet. Z otevreneho okna mela nyni perfektni vyhled na zdobenou dlazbu, ktera se ovsem nachazela skoro o deste metru nize. Howard Vernon na okamzik zkoprnel. Vypadal sokovane, avsak jen velmi tezko se dalo posoudit, jestli ho vice zdesilo, ze jeho peclive a dobre vychovana dcera pouziva nespisovnou a obhroublou mluvu, anebo ze drepi v okne, ze ktereho by take klidne mohla vypadnout."Ehmmm,hm," odkaslal si a zatvaril se diplomaticky. "No tak, Liz, nechovej se jako mala holka."

Pokus o smir skoncil naprostym fiaskem, jelikos rusovlasa slecna Vernonova pouze vzpurne odsekla: "Nikam nejedu!" Cerstvy ctyricatnik a uz nekolikalety vdovec mezitim jakoby udelal dva kroky smerem k oknu. Jeho dcera byla sama se sebou a s tim, jak otce snad poprve v zivote dostala do uzkych, spokojena natolik, ze si toho ani nevsimla."Ale drahousku, copak se ti na Rusku nelibi? Vzdyt to je uplne normalni zeme..." Howard pokracoval stejnym laskavym tonem a pritom se nenapadne priblizoval k oknu, zlehounka, krok po kroku. "Normalni?" opacila Liz. "Vzdyt tam jsou sami chudaci a aaaaa,neeee, okamzite me puuust!!!"

Jeji krik postupne silil, ale to uz ji nebylo vubec nic platne. Zatimco se na okennim parapetu opajela predstavou, jak si bude klast podminky a urcovat vyvoj dalsich udalosti, otec bleskove priskocil, popadl ji za ruku a strhl zpet do pokoje. Ackoli se mlada rusovlaska branila, sec mohla, stejne se brzy octla v poloze, kteru jiz dobre znala a soucasne z hlouby duse nenavidela. Lezela na brise na vlastni posteli, oblicej mela zavrtany do mekkeho polstare a na zadech ji trunil otec, ktery spolehlive hned v zarodku likvidoval jeji veskere snahy o utek. Liz mela ruce stesnane a primacknute pod telem takovym zpusobem, ze s nimi kvuli otcove vaze nemohla pohnout. Zurive kopani nohama ani hystericke jeceni nebyly vubec nic platne.

"No pockej, ja ti hned predvedu, kdo je tady panem." supel Howard a tresoucima se rukama si odepinal stary siroky kozeny opasek. "Neee, tatiii,neee!!!" pistela Liz. Pokud byl jeji otec takhle nastvany, staly jeho vyprasky opravdu za to. Proto ji take nyni veskera odvaha odporovat opustila a jeji misto zaujala obvykla pokora doplnena strachem."Ja do toho Ruska pojeduuu!"

"To si pis, ze pojedes!" odvetil preryvanym hlasem Howard a bez prodleni ji vyhrnul sukni, pod kterou doslova svitily luxusni snehobile kalhotky. Zpola klecici muz je uchopil po stranach obema rukama a pocal je stahovat dolu. Liz opet zajecela a vzapeti zacala zoufala skemrat o prominuti. Jeji strach narustal kazdou vterinou, vzdyt na holou a jeste k tomu remenem nedostala celou vecnost - urcite ne po svych osmnactinach.

Jakmile byly kalhotky dole, Howard se spokojene zasmal a nekolikrat svou dceru lehce placl otevrenou dlani, cimz dal jasne najevo, ze pokud se okamzite neuklidni, bude to mnohem horsi. Bezmocna divka chapala v tomhle smeru nadmiru rychle. Prestala se zmitat a omezila se pouze na slovni intervence. Bohuzel pro ni, jeji otec se dal obvykle uprosit asi stejne snadno, jako zkamenely dinosaurus. "Musis se konecne naucit poslouchat," odvetil Howard strucne a poslal tak jeji zadoneni k ledu. "Vis, ze to delam jen pro tve dobro."

Posledni slovo z jeho obligatni vety jeste doznivalo, kdyz ji poprve holou rukou placl pres vyspulenou zadnici. Howard mel osvedceny system vyplaceni a o takzvanych modernich vychovnych metodach si myslel sve. Svou dceru bil vzdy nejdrive otevrenou dlani a to mnohdy stacilo ke splneni napravneho ucelu. Bylo-li to vsak nutne, prichazel na radu opasek, ovsem az tehdy, kdyz se oble, perfektne vyvinute pozadi slecny Vernonove nalezite prokrvilo. Teprve pak pro to pro ni totiz predstavovalo skutecne utrpeni. A bez toho poradna vychova delat nejde, o tom v rodu Vernonu uz mnoho generaci nikdo nepochyboval - krome Liz a jejich predchudkyn, pochopitelne.

Prvni cast vyprasku tentokrat trvala prekvapive kratkou dobu, ovsem o to vic byla intenzivni. Kdyz otec skoncil, zarila zadnice jeho dcery jako zapadajici slunicko, coz ovsem vubec neznamenalo, ze by se exekuce mela ukoncit, vzdyt se teprve zacalo. "Myslim, ze klasickych petadvacet by bylo silnym nedocenenim tveho dnesniho vykonu," pronesl a prelozil prichystany remen v puli. "Zaslouzis jich prinejmensim tricet a dam si mimoradne zalezet," oznamil Liz uz ledove klidnym hlasem. Rusovlasa divka okamzite zacala narikat. Moc dobre vedela, co to znamena dostat tricet ran kozenym opaskem, to si zas nebude moci minimalne tyden normalne sednout. Otce vsak obmekcit nedokazala - neplatily na nej ani slzy, ani prosby ci sliby.

"Pocitej!" prikazal otec. Opouhou vterinku ci dve pozdeji jiz na obnazenou divci zadnici dopadla prvni rana. Mistnosti se rozlehlo typicke hlasite plesknuti doplnene slabym zaknucenim. Veskere Liziny projevy bolesti spolehlive dusil polstar, na ktery se divka sama ochotne tiskla. Jeji otec totiz za hlasite narky udeloval specialni tresty navic.

"Jedna!" Druhy uder byl podstatne silnejsi, treti zase pro zmenu o neco slabsi. Howard Vernon zkusene prubezne upravoval intenzitu jednotlivych ran a jejich cetnost, procez jeho dcera prochazela nefalsovanym martyriem. Kdyz spolecne uzavreli prvni desitku, Liz uz pres slzy videla rozmazane a neustale preryvane vzdychala. Jeji otec se nachazel ve svem zivlu. Telesne tresty miloval a byl v tomto oboru skutecnym expertem. Jen ho trochu mrzelo, ze Liz tak rychle dospela. Kdyz ji vyplacel jako dite, bylo vse v nejlepsim poradku, avsak v prubehu poslednich let ho stale vice rozptylovaly jeji neprehlednutelne telesne vnady. Liz se vyvinula v puvabnou zenu se vsim vsudy a on nekdy pocitoval strach, co by se mohlo stat, kdyby pokracovali v zajetych kolejich. Ackoli se to dlouho snazil skryvat sam pred sebou, realitu zmenit neslo - svou vlastni dceru vnimal stale vice jako pritazlivou zenu, ktera jej silne vzrusovala. Kdyz ji daval - jako zrovna ted - vyprask na holou a videl pred sebou jeji nadherne oblou, zpocatku alabastrove bledou zadnici, temer se prestal ovladat. Zkratka, vse bylo az prilis komplikovane, procez se Howard rozhodl poslat svou dceru na vymenny pobyt spojeny se studie do ruske skoly. Jakmile vyridil veskere potrebne formality, vyrazne se mu ulevilo. Pak uz jen zbyvalo presvedcit Liz, ze se ji do Ruska chce. To se mu podarilo presne sestadvacatou ranou, po niz jiz Liz ani trochu nepochybovala o tom, ze Rusko je nejlepsi a nejkrasnejsi zeme na svete a ze se ji tam bude opravdu libit.Nasledne ji otec ustedril jeste zaverecne ctyri rany, ktere dokreslily zajimavou mozaiku vice ci mene rudych skvrn nabo pruhu na jeji napuchle zadnici. Liz svou zadnicku vubec necitila; pripadalo ji, jako by misto ni mela rozpalenou vyhen z kovarny. Neustale vzlykaje si zvolna utirala slzy a snazila se popadnout dech. Jako obvykle pocitovala krome bolesti ohromne ponizeni, ale soucasne take jiste, tezko definovane vzruseni a nebyla daleko od toho, aby se pocala zachvivat v uvolnenych vlnach blaha. Nastesti si toho jeji otec nikdy nevsiml a Liz moc dobre vedela, ze zvlaste v posledni dobe se ji stale casteji stava, ze zlobi s cilem vyprovokovat tatinka k akci, coz vsak rozhodne nebyl dnesni pripad. Nicmene i tak byl vyprask opet svym zpusobem krasny. Howard se okamzik kochal vyhledem na nadherne zmalovanou zadnici, avsak potom radeji slezl z postele a zamiril ke dverim. Zatimco si zapinal opasek, Liz se zaobirala prijemnou myslenkou tkvici v tom, ze by vubec nebylo spatne, kdyby nejaky jeji budouci muz obdrzel od tatinka tento remen svatebnim darem."A stejne se mi na tu Sibir nechce," zabrucela Liz tise se vzpurne naspulenymi rtiky, pricemz pokracovala v otirani slzicek. Jejimu otci to samozrejme neuniklo stejne jako fakt, ze se nejedna o vazne minenou poznamku, ale spise o provokaci. Vychovny vyprask splnil svuj ucel dokonale, nicmene, proc si pred jejim odjezdem nedoprat jeste jeden? "Moskva neni na Sibiri, mlada damo. Za to, ze to nevis, dostanes pred odjezdem jeste dalsich deset," rekl klidne a zavrel za sebou dvere. Liz vstala z postele, celkove se upravila a zlehounka si pres sukni hladila nabehly zadecek a premyslela, jak se vyhnout kontaktu se sluzebnictvem, nebot se nechtela stat obeti zajimavych reakci kvuli sve mimoradne chuzi a nemoznosti se s gracii posadit obeti zajimavych reakci.