24. 4. 2010

Patnáctka

Dělal jsem v cykloservisu. Opravoval kolo a protože už bylo k večeru, chtěl jsem zavřít a jít domů. Dodělal jsem práci a pouklízel, když v tom přišel poslední zákazník. Vlastně zákaznice. Katka. Byla to dcera mého kamaráda, která přišla, abychom jí seřídil přehazovačku, protože nějak podezřele cvaká. Katku jsem znal už dlouhou dobu, tedy spíš jejího otce, který byl můj dlouholetý přítel a s nímž jsem jezdíval na kole na vyjížďky. I když byl starší než já, byli jsme dobří kamarádi. asi před čtrnácti dny jsme seděli v hospodě, pili pivo a k večeru tam došla i ona, Katka. Něco mu řekla a odešla zas pryč. Karel pak začal uvažovat nad tím, jak rychle letí čas, že vlastně ten den má Katka patnáct let. Že už má zkrátka občanku. Zavěsil jsem tedy její kolo na montážní stojan a začal ho spravovat. Bavili jsme se o všedních věcech, tak, jako dva staří kamarádi a přitom jsem měl puštěný magnetofon, kde hrála skupina Semtex. Bavili jsme se tak delší dobu, už jsem to měl skoro hotové, když se z kazeťáku ozvala písnička "já už jdu, jdu, jdu, už jsem zase hotový," zkrátka písnička o úchylech, o deviantech a podobných lidech. Zrovna tam byla sloka: "Já prádlo z žen strhávám a pak jej očichávám." Katka se tomu začala hrozně moc smát. "Moc se nesměj," řekl jsem ji. "Já su taky deviant." Začala se mým slovům znovu smát. "Ty ne, ty takový nejsi." "Ne? Vážně? Tak ti to hned ukážu." Přistoupil jsem k ní. Měla na sobě jen takovou půl košili, co se teď nosí, tak jsem jí rozepnul knoflíčky a zeptal se: "Mám pokračovat dál?" "Ano." řekla zasněně. Pohlédl jsem na ni. Vypadala teď úplně jinak, než jak jsem ji znal. Uvědomil jsem si, že z malé holky je už kus ženské. Byla už vyspělá a vypadala hrozně krásně. Začal jsem ji pomalu vysvlékat a stáhl jí košili dolů. Zarazil jsem se a podíval na své ruce. Všiml jsem si, že je mám hrozně špinavé od kolomazi. Řekl jsem jí ať počká a umyl si je v umyvadle. Díval jsem se na ni při umývání a zpozoroval, že je z toho mého svlékaní vzrušená. Podle toho, že se začala chovat úplně jinak, jsem zjistil, že je snad do mě zamilovaná, nebo něco takového. Přistoupil jsem k ní a díval se na její prsy. Taková ta krásná dívčí ňadra, jak je měla v podprsence, taková hezoučká, něžná. Rozepnul jsem jí podprsenku a vzal je do ruky. Pohlédl jsem jí do očí a zašeptal: "Netušil jsem, že jsi taková krásná." Přitiskla se ke mně a políbila mě. To byl ten pravý impuls. I když jsem byl asi o deset let starší než ona, sevřel jsem své ruce za její hlavou a začali jsme se dlouze líbat. Vášnivě líbat. Chodil jsem sice v té době s jednou holkou, ale tahle malá mě strašně vzrušila. Líbali jsme se horce a vášnivě, i když z její strany trochu neohrabaně, ale pak jsem se začal rukama věnovat jejím prsům. Hladil jsem je a mačkal. Posunul jsem ji k pracovnímu stolu a opřel ji o něj. Jak tak byla opřená, sklonil jsem se nad její ňadra a přestal ji líbat, ale začal lízat dvorce jejich bradavek a ústy sál vztyčené hroty. Vzdychala a sténala blahem a já její vzrušení jen umocňoval. Cítil jsem, jak mou hlavu tiskne víc k ňadrům a tak jsem neváhal a rukou ji zajedl do kalhotek. Měla ještě ty krásné růžové dívčí kalhotky s květinkami a já rukou zajel dovnitř a prsty projížděl po uzounké štěrbince pod hebkým ochlupením venušina pahorku. Přejížděl jsem ji takhle přes štěrbinku a pak se zastavil u poštěváčku, který jsem lehce dráždil. A ona úplně vyvracela hlavu a vzdychala blahem. odtud jsem se pak snažil dostat do její jeskyňky. Strčil jsem do ní jeden prst. Byla tak nádherně uzoučká a nevytahaná, bylo to úplně něco úžasného. Ale daleko jsem se s ním nedostal. Zjistil jsem ,že je ještě panna. Zahýbal jsem prstem v její svatyni lásky, aby se uvolnila. Vytáhl jsem jej ven a zkusil tam strčit prsty dva. Po chvilce se mi to podařilo. Zahýbal jsem jimi uvnitř jejího lůna a cítil, jak mi vlhnou. Začala se silně vzrušovat. Hlavu měla zakloněnou a zrychleně dýchala. Poklekl jsem před ní a pomalu stahoval kalhotky z pasu dolů. Přede mnou se objevila touhou se třpytící lasturka, krásně růžová, mírně ochlupacená, jak mívají velmi mladé dívky. Celou jsem ji vysvlékl, až na ni zůstaly jen ponožky a tlakem rukou na stehna jí rozevřel doširoka nohy. Vrhl jsem se jazykem na její lasturu, lízal ji a prsty roztahoval stydké pysky. Laskal jsem poštěváček a občas vjížděl do jeskyňky. Laskal jsem poštěváček a občas vjížděl do jeskyňky, kde jsem cítil její mírně slanou chuť, jak byla vlhká touhou. To všechno tak dlouho, dokud nedostala orgasmus. Svíjela se skoro v křeči na pracovním stole a já ji v tu chvíli, kdy povolily stahy, strčil do pochvy tři prsty najednou. Teď už jsem věděl, že je připravená. Položil jsem žalud na okraj její kundičky, lehce jím zakroužil na poštěváčku a pak jsem vnikl za okraj její jeskyňky, až se žalud dotkl panenské blány. Pak jsem se kousek vrátil a prudce přirazil. Zasténala bolestí, ale to ji po chvíli přešlo, když jsem s ní setrval a líbal ji na ústa a hladil na ňadrech. Když jsem začal přirážet, na stole pod ní se objevilo několik malých kapiček krve. Začal jsem přirážet proti ní a za chvíli se její steny bolesti začaly proměňovat ve sladké vzdechy slasti. Začala se jí tahle bohulibá činnost líbit čím dál víc a víc a já přirážel už v docela solidním tempu. Stůl pod námi vrzal a praskal a hrozil tím, že se proboří, ho ho rozbijeme. Vrážel jsem svůj pyj do lastury, a aby z toho měla co nejvíc, dráždil jí poštěváček prsty. Hrozně moc se jí to líbilo. Mně taky. I když nebyla vůbec aktivní a nepřirážela, mě zase šíleně vzrušovalo to těsno, obklopující mého ptáka. Bylo to ale dost nepohodlné, takže jsem zastavil a sundal ji ze stolu. Obrátil jsem ji proti stolu a zaujal polohu zezadu. Přiložil jsem ji ptáka na okraj pochvy a i když byla báječně úzká, poměrně lehce jsem do ní vnikl a tak jsem začal přirážet. Ze začátku jsem pomalu a polehoučku, ale pak jsem přidal na intenzitě, až jsem jí ho tam zasouval až po kořen. Jí se tahle "zvířecí poloha" moc zamlouvala, takže jsme takhle zůstali až do konce, do mého vrcholu, když jsem toho svého chlapáka vytáhl na poslední chvíli ven a nastříkal ji semeno na záda. Byla z té soulože celá hotová, celá vysílená. Oblékla se a přitiskla ke mně. Objal jsem ji a ona se mi se slzami v očích a slastným úsměvem na rtech svěřila, že už několik měsíců nebo snad rok mě má ráda, že je do mě tajně zamilovaná a že tohle si vždycky představovala, i když ne v dílně, ale v nějaké romantické posteli s nebesy. Byl jsem rád, že jsem provedl další dobrý skutek, kdy jsem pomohl krásné dívce od tíhy panenství a ukázal jí to nádherné, čím dospělí lidé žijí. Sešli jsme se potom ještě několikrát, než si našla svého kluka a já jsem ji rád zasvětil do všech tajů milování, aby mu potom mohla přendat všechno, co se naučila a on jí za to byl určitě hodně vděčný. Musím uznat, že to byla hodně učenlivá žákyně a velmi ráda chodila na mé kurzy. scházeli jsme se takhle třikrát týdně, vždy, když jsem měl odpoledne otevřený servis, aby ke mně mohla k večeru přijít, pokaždé těsně před koncem provozní doby, kdy jsme v servisu mezi koly provozovali tuhle nádhernou činnost.

Spanking

8. 4. 2010

Pandora

Chlapec se z gymnázia domů loudal pomalým krokem. Měl strach. Dnes se totiž dozvěděl výsledek písemné práce z matematiky. Kvůli dvěma hloupým chybám dostal trojku. To už se mu, vyhlášenému jedničkáři, dlouho nestalo. Naposledy loni, ve druhém ročníku. Tetička se svou sestrou, slečnou Martinou, které ho vychovávají, se budou jistě moc a moc zlobit. Zkušenosti chlapce naučili, co bude nutně následovat: přísný trest. Drobný chlapec ještě netušil, jakou přesně bude mit podobu, ale přesto se už chvěl obavami. Snad---- snad to nebude takový krutý výprask jak loni před Vánocemi, kdy nešťastnou náhodou shodil ze stolu
tác s nádobím. Teta na chlapci okamžitě poznala, že se něco přihodilo. Dobře věděla, že chlapec jí má dnes sdělit z písemné práce a dala si to ihned do souvislosti. „Tak hochu, doufám, že to byla jednička,“ podívala se chlapci do očí. Gymnasta ten pohled nevydržel. Smutně zakroutil hlavou. „Byla to tedy dvojka?“ Tetě se při té otázce zúžily oči. Chlapec znovu zavrtěl hlavou.Udělal jsem dvě chyby, tetičko, a dostal trojku.“ „Ty si ze mě děláš blázny, ne?“ bouchla Tetička pěstí do stolu. „To snad nemyslíš vážně?Trojku? Ty, takový vzorný student? Okamžitě si jdi kleknout na rohož, až přijde sestra,zúčtujeme s tebou oba! Chlapec poslušně odešel na chodbu a vyndal z police umělohmotnou rohož s ostrými špičatými hroty. Původně sloužila jako masírovací podložka, ale v tomto bytě byla požívána výhradně k chlapcově trestnému klečení. Hoch zaujal pozic, která byla vyžadována a na níž již byl zvyklý: tělo vyrovnané do přímky, paže podél trupu, pohled namířený do zdi. S přibývajícím časem se hroty rohože zarývaly do kolen a promačkávaly na kůži svůj otisk. Bylo to nepříjemné a bolelo to. Chlapec tu bolest však nevnímal, protože musel myslet na to, co přijde, až se vrátí slečna Martina. Právě když na hodinách odbila půl třetí, otevřely se dveře a slečna se vrátila s práce. Její pohled okamžitě zaregistroval klečící tělo. „Ale, ale, chlapče, copak jsi zase provedl?“ zeptala se.„Dostal jsem trojku z písemné práce,“ odpověděl chlapec třesoucím se hlasem. A plný strachu se pokusil prosit za odpuštění: „Já se polepším, slečno, opravdu. Prosím věřte mi.“Slečna stála a tvářila se zlostně a výhružně. „Já ti můžu věřit, ty nevděčníku,“ pronesla (a z toho že mu řekla „nevděčníku“, chlapec pochopil, že trestu neujde.) „ ale uznáš snad sám, že za každou chybu musí následovat potrestání. V půl páté tě budu očekávat ve své pracovně. Do té doby tu budeš klečet. Čas utíkal neuvěřitelně rychle. Přesně v půl páté zaklepal chvějící s se rukou na dveře pracovny. Slečna stála uprostřed místnosti a pohrávala si s rákoskou. Teta seděla na židli a přísně pokyvovala hlavou. Chlapec ztěžka polkl. „Víš, co tě čeká, že?“ zeptala se teta. Chlapec přikývl. Snad aby zmírnil hněv obou rozhněvaných vychovatelek, sám si iniciativně sundal kalhoty a stáhl trenýrky. Nechal je volně padnout na zem k chodidlům a vystoupil z nich. Trochu popotáhl a utřel si oči. Slečna ukázala na stůl. Chlapec pochopil, že se přes jeho desku má ohnout. Už tak chtěl učinit, ale teta ho zarazila. „Ne, dnes se svlékni úplně celý, rozumíš?!“ chlapec se kousl do rtů a zčervenal ponížením. Rozepnul si poslední část ošacení, bleděmodrou košili, přešel ke stolu a položil se břichem na dřevěnou desku. Se stupňujícím se strachem z bolesti očekával trest.„Takže si to zopakujeme, chlapče“ měla ještě před exekucí proslov teta. „Provinil ses lajdáctvím, špatně ses připravil na písemnou práci a následkem toho dostal trojku. Kolik myslíš, že si zasloužíš ran?“„Nevím“, špitl chlapec.„Když jsi loni o Vánocích shodil ze stolu ten tác s nádobím, dostal si pětadvacet pořádně ostrých“, připomněla teta. „Myslíš si, že trojka z matematiky je horší provinění? Já myslím,že každopádně“.„Zkrátka,“ řekla netrpělivě slečna, „vidím to na šedesát ran rákosku. Souhlasíš s trestem?“"Ano“ řekl tiše chlapec. Nic jiného mu také nezbývalo.„Budeš si je počítat a po každé z nich slíbíš, že si tu známku opravíš,“ dávala mu slečna poslední instrukce. Potom se už postavila za chlapce a přejela mu rákoskou po vystrčeném nahém zadku.Nacvičeným pohybem se rozpřáhla a prudce švihla přes chlapcovy půlky.„AUUU!!!“ vykřikl. Bolelo to víc, než předpokládal. Dojem z rány jistě zesílil i strachz jejího očekávání. Chlapec se hned vzpamatoval a poslušně vzlykl: „Jedna, slibuji že si známku opravím.“ Sotva dořekl větu a nadechl se, na jeho zadek dopadla druhá, ještě silnější rána. Opět vykřikl bolestí a vzápětí plačtivě zadrmolil: „Dvě. Slibuji že si známku opravím.“Při desáté ráně se chlapcovo výkřiky a vzlykání změnili v pravidelný vzlykot. slečna chvíli počkala, než se chlapec vzpamatuje. Zatím si zálibně prohlížela rudé pruhy na nahém zadku. Dařilo se jí pokaždé zasáhnout jiné místo – ještě několik ran a celý zadek bude mít jednolitou červenou barvu!!! Jakmile se chlapec trochu vzpamatoval, výprask pokračoval v neztenčené míře. Chlapec měl pocit, že mu zadek vysloveně hoří. Když exekuce dospěla do poloviny a chlapec měl na svém pozadí vysázeno již třicet velmi ostrých ran, slečna předala rákosku tetě se slovy: „Teď ty, mě už bolí ruka.“
Teta vnesla do bití novou sílu a bylo znát. Projevilo se to i na intenzitě chlapcovo křiku. Právě když ochraptěným hlasem zasténal „třicet čtyři, slibuji, že si známku opravím“, ozval se u dveří zvonek. Výprask tím byl přerušen a slečna šla otevřít. Chlapci se zastavil dech, když na chodbě zaslechl hlas spolužačky Lucky. Byl do ní tajně zamilován. Dokonce už ho doma několikrát navštívila – jako kamarádka. Snad jí slečna nechce pustit dál, aby ho spatřila nahého, seřezaného, poníženého…? Nejhorší chlapcovy představy bohužel došly naplnění. Neměl odvahu zvednout se z desky stolu a otočit se, ale slyšel, jak slečna ve dveřích pracovny říká: „Jen pojďte dál, mladá dámo. Jak už sem Vám říkala museli jsme našeho synovce potrestat, provedl opravdu něco hrozného. Věřím, že máte pochopení pro přísnější výchovné metody.“„Samozřejmě, slečno Martino,“ odpovídala uctivě Lucka.To už se její hlas ozval na prahu dveří.„Zůstaň tak, jak jsi,“ zasyčela na chlapce teta. Lucku pozdravila s úsměvem: „Vítám Vás. Jen tady se synovcem něco vyřídím a pak se vám bude věnovat.Snad… snad Lucka neuvidí jak dostanu těch zbývajících dvacet šest ran, přemítal zoufale chlapec. Už teď věděl, že se nebude moci své spolužačce podívat do očí. Vidí ho úplně obnaženého, dokonce i jeho intimní místa, koukající pod červeným zadkem! Ach, ta ostuda, ta nepředstavitelná hanba. Chlapec měl hned o důvod k pláči víc. Slečna však naštěstí nechtěla, aby se stala Lucka přímým svědkem, a tak jí odvedla do pokoje pro hosty. Chlapci na chvilku blesklo hlavou, že by mu v této situaci snad mohla teta zbytek trestu prominout – jeho naděje však byla marná. Dostal celých šedesát ran. Po té poslední se s tichým pláčem zhroutil pod stůl.„Teď se oblečeš a půjdeš se přivítat se svou spolužačkou,“ přikázala mu teta s trochou posměchu hlase. Chlapec vyčerpaně poslechl. Když si natahoval trenýrky, zavadil si rukou o rozsekaný zadek, zaskučel bolestí. Slečna seděla v pokoji pro hosty a bavila se s Luckou velmi přátelsky, jako rovný s rovným. Chlapec se neodvážil na kamarádku pohlédnout. S odvrácenýma očima jí podal ruku a stál uslečny křesla. Sednout si – to bylo nemožné. Pozoroval, jak se ti dvě spolu baví. Trochu polekaně vycítil atmosféru zvláštního souznění mezi nimi. V duši se mu zrodila strašlivá předtucha. Jakmile se jeho zrak střetl s Lucky pohledem, věděl to jistě. Až příště něco provede, budou na něho už tři!

(povídku zaslal "simlicek")