Pozoruhodný západ slunce

Sedím v práci u počítače a makám až se ze mě kouří. Zprávu, kterou píšu musím zítra ráno faxnout na to správné místo, ale obrazovka se mlží a mé myšlenky se náhle vrací k setkání s Marcelkou, které proběhlo o letním soustředění našeho klubu v nižních Čechách. Bylo léto jak má být. Vedra, vedra a zase vedra. Každý, kdo měl možnost trávil volné chvíle u vody, nebo někde ve stínu. Já s partou fajn lidí (samozřejmě jen silnějšího pohlaví) jsme vyrazili na předem dohodnuté setkání. Ubytování ve stanech naposledy jsem vněm spal asi před deseti lety – stravování z vlastních zdrojů, zábava večer v jedné místnosti s televizí. Okolo tábora lesy a louky, do města asi dvacet minut pěšky – ale jen čtyři minuty autem, kterým každý přijel - prostě pohoda. Přes den jsme trápili svá těla sportem a večer se většinou udělal oheň a pak se pilo a vyprávělo. Taková oddychová pohoda pro střední podnikatele, kteří jinak znají jen práci a práci. První den to šlo, vyprávění kolegů byla nová a fóry, které vyprávěli neznámé. Druhý večer jsem to ještě vydržel, ale třetí, když pití jasně vyhrávalo nad vyprávěním, jsem se zvedl a přemýšlel, co dělat. Jelikož bylo stále teplo, rozhodl jsem se vykoupat v říčce vzdálené asi dva kilometry. Cestu tam jsem pojal jako večerní trénink a urazil ji ze šest minut a pár vteřin. Našel jsem si břeh lehce přístupný a během chvilky jsem byl ve vodě. No, ve vodě, abychom se potopil, musel jsem si lehnout, protože říčka měla šířku asi pět metrů a hloubku tak čtyřicet centimetrů. Přesto jsem ve vodě strávil tak deset minut. Po vykoupání jsem přišel na to, že ručník visí přehozený přes stan. Trvalo asi čtvrt hodiny než jsem oschnul, abych se mohl obléknout a co dál? Zpět se mi ještě nechtělo a tak jsem se vydal proti proudu jen tak se projít. Slunce pomalu zapadalo a já si vykračoval a poslouchal to večerní ticho. Náhle jsem na břehu přede mnou zaregistroval pohyb a automaticky jsem zastavil. Při pohledu na tu nádhernou holku se mi tajil dech a zvyšoval krevní tlak. Koupala se úplně nahá a bylo vidět, že se v koupání a své nahotě plně vyžívá. V místech kde byla, řeka tvořila meándru a ve vzniklém oblouku byla plážička s jemným pískem. Dívka lezla po kolenou do vody a zase ven, potápěla si hlavu s krásnými dlouhými vlasy, které si pak trhnutím hlavy házela obloukem na záda. Válela sudy z vody na břeh a zpět do vody. Stál jsem tam na cestě a nebyl jsem schopen ničeho, jen jsem se díval. Po chvíli se dívka zvedla do stoje a s rukama za hlavou se mi předvedla ze všech stran. Smůla byla, že při otáčení jí padl zrak i na moji maličkost, protože já nebyl schopen, se ani schovat. Okamžitě popadla ručník a v mžiku ho měla omotaný kolem těla. Po chvilce váhání si dodávám kuráže, zdravím a přistupuji blíž. Aby řeč nestála povídám: „Nevím jestli to je vhodné, ale nemáte se za co stydět. Vaše postava je vzor dokonalosti.“ A konec – mám vyschlo v krku a nevím kam s očima. Dívka se usmívá a vysvětluje, že je tady s partou, která se místo slibovaných výletů do okolí věnuje pouze alkoholu a to ji nebaví. Začínám se smát a vyprávím svůj případ. Mezitím usedáme na písek a hovor začíná přirozeně plynout. Dodávám si odvahy a navrhuji koupání, ale Marcela, jak se dívka jmenuje vysvětluje, že nemá plavky. Chvíli přemýšlím co s tím, ale situaci řeší ona poznámkou, že už jsem ji stejně viděl. Strhává si ručník a spěchá do vody, kde si okamžitě lehá. Já si odkládám a u plavek váhám. Z vody se ozývá ať je okamžitě sundám, že se jinak bude stydět. Ve vodě jsem ještě rychleji než Marcela. Začínáme blbnout, dochází k prvnímu náhodnému kontaktu a následuje prudké odtrhnutí jako po úderu elektřinou. Avšak následující dotyk je už bez trhnutí a další přestávají být náhodné. Uprostřed potoka v kleče proti sobě přichází první políbení. Následují další a je jich moc. Vylézáme z vody a svalujeme se do písku. Moje ruce laskají její pokožku od kolen přes kyčle kolem prsou na krk a tváře. Marcelka začíná dýchat, že kdo se trochu vyzná ví, že teď si může dovolit již vše. Prsty sjíždějí na její bradavky a lehce je masírují. Její pleť hladká jak broskvička se v zapadajícím slunci krásně leskne a hřeje. Přes pupík mířím k místu, které je někdy označováno za střed světa. Skláním hlavu a beru bradavku mezi rty a lehce saju. Prsty jsou již na místě a jasně v nich cítím její vzrušení. Jemně ji dráždím na poštěváčku a lehce objíždím vchod do její lasturky. Z jejích úst začínají vycházet tichounké vzdechy. Moje rty bloudí z jejích bradavek na krk, tváře a ušní lalůčky a pomalu zase zpět. Pod rukou cítím, že se její vzrušení pomalu dostává na vrchol. Její ruka přitahuje mou hlavu na ňadra a pánev se začíná rytmicky zvedat proti mojí ruce. Prsty mám již zabořeny v její jeskyňce a pohyb, který s nimi vykonávám, ji přivádí k vyvrcholení. Vzdechy vycházející z jejích rtů mi zní jak rajská hudba. Po odeznění krásného orgasmu tulí hlavu co nejtěsněji ki mně a šeptá, že to bylo moc krásné. Hladím ji po bříšku, kolem pupíku a po slabinách. Po chvilce opět pokouším štěstí v jejím lůně. Její ruka se probouzí k činnosti a opatrně hledá mého těšitele. Zjišťuji, že je opět připravená a nadzvedávám se nad ní a opět se ozývá její šepot. „Miluj mě, miluj mě“. Lehce krčí nohy a já plním její přání. Pomalu a táhle se pohyby našich pánví slaďují a po chvíli u Marcelky přichází orgasmus při kterém mě obepíná svýma krásnýma nohama a tiskne mne tak, že se nemohu ani hnout. Otvírá oči a říká něco o tom, že to bylo úžasné, ale hlas jí začíná přeskakovat podle mých dalších přírazů. Zvedám se na kolena a rukama zvedám Marcelku za zadeček, takže je krásně prohnutá a mně se otvírá pohled na naše spojení. Tato poloha je pro mě dost namáhavá a tak ji po chvíli otáčím na všechny čtyři a vstupuji k ní zezadu. I v této poloze spolupracuje a vyvrcholení na sebe nenechá dlouho čekat. Nejdříve se prohýbá směrem vzhůru a pak klesá do lehu na písek a spokojeně vrní jako kotě. Laskám ji po zádech nahoru až do vlasů a zpět na hýždě. Po chvíli se otáčí a já si zvedám její nohy kolem krku a jsem opět u ní. Nevím jak dlouho jsme se takhle milovali, ale cítil jsem, že tentokrát dojdu na vrchol i já. Marcelka to také poznala a varovala mě, že si musím dát pozor a při tom mě prosila ať ještě chvilku vydržím. Když už jsem myslel, že to nepůjde, tak to na ni opět přišlo, ale to jsem už musel ven a Marcelka mi vcelku zkušeně pomáhala jednou rukou a druhou si mé sperma rozmazávala po ňadrech. Unaveně jsem se svalil do písku vedle ní. Chvíli jsme jen tak leželi a pak se šli vykoupat a umýt. Mezitím se docela slušně setmělo a já začínal pomýšlet na cestu domů. Rozloučení s Marcelkou bylo přátelské a ubezpečení, že zítra se potkáme na tom samém místě znělo opravdově. Druhý den je ale všechno úplně jinak. Obloha zfialověla a blesky byly až na zem. Odpoledne bouřka přešla ve vytrvalý déšť a tak to bylo i na druhý den. A přišlo to, co muselo – předčasný odjezd domů a na Marcelku pouhá vzpomínka. No a teď tady sedím, vzpomínám a doufám, že snad za rok v ten samý čas a na tom samém místě…