Já, i moje žena Enja, pocházíme z dobrých rodin, kde však byla přísná výchova. Já, i má sestra Paula, jsme byli často od matky biti, a i ve škole jsme byli pochopitelně trestáni. Ale Enia, jejíž otec byl penzionovaný důstojník, tvrdí, že ona byla bita mnohem víc a přísněji. Otec čekal syna, a když nebyl, tak vychovával dceru jako syna. Musela se během výprasku chovat stoicky jako muž. Často to bylo nespravedlivě přísné. Ale mělo to úspěch. Její otec tvrdil, že výprasky povzbuzují krevní oběh, posilují svaly a pročišťují kůži i mozek. A Enia je závodní skokanka do vody a vynikající manželka i matka.Máme dceru Fredy, 12 let, štíhlou tmavovlásku, na ni jsme velmi pyšní. I ta dostává výprasky, když se chová nezpůsobně. Ale to není časté. Ale když jsou, tak jsou odstrašující. Je to pro její dobro, aby jí to zlepšilo chování. Nejčastěji pro běžná provinění vytáhneme rákosku. Jednak pro její symbolickou hodnotu - nepoužívá se pro nic jiného, a pak protože ji má Fredy nejméně v oblibě. Jinak máme i skotskou tawse, kterou si přinesla Enia z domova, ta pálí také moc, ale rákoska přivede Fredy rychle ke správnému uvažování. Nebo používáme i hůlku z bílého ořechu (hickory), tlustou jako ukazováček, která je nesmírně ohebná. Hůlku asi tři stopy dlouhou se zahnutou rukojetí nazýváme "Kitlzer" ("Lechtač"). Těžší prohřešky řešíme těžší rákoskou bez rukojeti, nazývanou "Prüfer" ("Zkoušeč"). Při výprasku musí Fredy zaujmout tradiční polohu, ohnutá, prsty u špiček nohou. Ta přináší i značný pocit pokoření. Tuto metodu použila manželka na Fredy i před dvěmi jejími kamarádkami, aby jí dokázala, že příliš domýšlivé chování není zde v Americe to pravé. A tak dala v této pozici dceři čtyři rány, pak chvilku kázání a další čtyři. Ty vzaly Fredy dech. Být takhle potrestána před kamarádkami a snažit se dát najevo, že to moc nebolí!Dávka, která je obvyklá, je šest těch nejlepších. A k tomu navíc, že třeba neudržela prsty u země nebo že sebou škubala a podobně. A má žena vyplácela vždy plnou silou. Z ramene i ze zápěstí. "Prüfer" při dopadu je hlasitě slyšet.Fredy mně tvrdí, že je radši bita ode mě než od matky, i když já biji silněji. Ale "je to šest a "Pug"! řekla a třela si sesekaný zadek, "a je to odbyté." Matka vyplácí víc v hněvu, jakoby se mstila. Fredy přitom víc brečí, musí nahlas rány počítat a hned, jak sebou škubne, matka přidává. V tom je mnohem přísnější. Matka chce od Fredy, aby se chovala tak, jako se ona musela chovat jako dítě.
Žádné komentáře:
Okomentovat