Stefanie Bowenová bydlela v podnájmu u Mg. Guildena. Studovala v prvním ročníku na koleji. Podnájem jí opatřila matka, která chtěla, aby osmnáctiletá dcera měla nad sebou dohled a pilně studovala a neztrácela moc času chozením s chlapci. Panu domácímu se v tom smyslu vyjádřila docela jasně.
Stefanie se teď právě připravovala na schůzku se svým chlapcem Andrewem. Chtěla jít tancovat a pak ještě něco, snad i sex, podle okolností. Už s ním spala dvakrát. Oblékla se do velké večerní toalety, dlouhé tenké hedvábné šaty, nahoře držené jen tenkými ramínky. Pod nimi jen tenké sexy kalhotky, žádná podprsenka. Bála se, že se najednou objeví Mr. Guilden. Měla s ním moc špatné zkušenosti. Nevěděla ani, jak se to stalo, ale Mr. Guilden nad ní získával stále větší a větší moc. Zvykl si vstupovat do jejího pokoje bez zaklepání, bez pozvání, a co horšího, docházelo i k nasekání. Ano, mohla to pochopitelně odmítnout. Když se to stalo poprvé. Asi měla. Ale tenkrát řekl, že když se nenechá potrestat od něho, že to bude muset hlásit její matce, že se schází často s Andrewem. A ona bohužel se podřídila. V ten okamžik netušila, že to nasekání bude na holou. Byl to pro ni šok, když to poznala, když mu ležela přes kolena a stáhl jí i kalhotky. Protestovala a pokoušela se vykroutit, ale držel ji pevně. Ano, ten hrozný šok! Vyhrnutá sukně a stažené kalhotky. A pak těžký bolestivý dopad jeho tvrdé ruky na jejím holém zadku. A když to bylo jednou, dělal to Mr. Guilden opakovaně a často.
A tu se, jak se obávala, objevil Mr. Guilden v jejím pokoji. Viděl, jak se líčí na schůzku, viděl i večerní šaty. Stefanii se udělalo zle. Tušila už, co se stane. Zase kalhotky dolů a nasekání. Ach! - "Ach, Stefi, na schůzku, že?" - Něco zamumlala. "Tak co, Stefi?" přiblížil se k ní. Zpanikařila. Se strachem přiznala, že jde tancovat. - "Ach, tanec? A v těchhle šatech? Vsadím se, že pod nimi nic moc nemáš, že? A rande s Andrewem, že?" - V slzách to Stefanie připustila. - "Mohl bych to pochopitelně zakázat. Nařídit ti, aby sis sundala tyhle šaty a vzala si něco decentního, vyndala si učení a věnovala se knihám." - Stefanie sevřela rty. Ano, on by toho byl schopen. "Tak vstaň!" - Stefanie spěšně poslechla. Stála před toaletkou celá se chvějíc. Vzal ji za okraj jejích večerních šatů. "Podívám se, co máš pod nimi. Kdoví, jestli vůbec něco! Kdyby jen tvá matka tohle vše věděla!" - A už jeho ruka vyhrnovala sukni. Objevily se černé nylonové punčochy, pak holá kůže nad jejich okrajem, a pak již jen sexy černé minikalhotky. A tenký pas s podvazky. "Hm, kalhotky máš. Ale velmi miniaturní. Nevím, zda by s tím matka souhlasila. Tak co s tím uděláme? Mohu tě pustit jít na schůzku, ale vyžaduje to potrestání. Nejspíš nasekat na zadek. A použiji k tomu tady ten kartáč na vlasy. Jako minule. Ten byl velmi efektivní. Je to ode mne vlastně velká laskavost." - Stefanie neměla na vybranou. Pamatovala se, jak to s tím kartáčem posledně bylo cítit, ale rozhodně chtěla jít na schůzku a tancovat. A kdyby odmítla, dostala by třeba stejně z nějakého důvodu nasekáno. Tak zamumlala váhavě svůj souhlas. - "Tak to musíme ale udělat pořádně, sundej si šaty úplně!" - Nerada si svlékla šaty. Neměla toho na sobě mnoho. Jen ty kalhotky a podvazkový pas. Ňadra, velká ňadra úplně nekrytá. - "Tak to není právě patřičný úbor, Stefi..." a už jeho ruce byly na jejích ňadrech, tam, kam je dával tak rád Andrew. Ale ani od Mr. Guildena to nebylo poprvé, to byla jeho oblíbená hra. A Stefanie se neuměla vzepřít. Pořád nad ní visela hrozba, že bude žalovat její matce, že má sexuální styky s Andrewem. To z ní taky jednou dostal. Teď věděla, že to byla velká chyba, že to přiznala. I když s Andrewem spala teprve dvakrát. A poprvé před třemi týdny. - Mr. Guilden si s ní pohrával. "Jsi celá horká. Tak si tady klekni na tu stoličku u zrcadla! A pomohl jí. Klekla si, on jí skolil dopředu a dolů. Už napřed cítila ten kartáč na svém zadku. Věděla zatraceně dobře, jak to štípe. Ale nejprve musely i ty minikalhotky dolů. I přitom jí pomáhal. To on vždy rád. A teď ji osahával v rozkroku, kde nebyla žádná překážka. "Koukám, že jsi dole horká a vlhká, Stefi, to tak teď tě zahřejeme něčím jiným." Zachvěla se a vzdechla. Pokusila se připravit na první ránu. Ale vždy to byl šok, když přišla. - Prásk! - Úzkostný výkřik. Tenhle výkřik přece musí paní Guildenová dole slyšet. Ale jestli ano, slyšela i ty dřívější. Několikrát. A nic... Prásk! Prásk! Prásk! Každé prásknutí bylo doprovázeno Stefaniným vyjeknutím. Ten kartáč zatraceně bolel! Její zadnice sebou škubala a kroutila se, ale nemohla nic dělat, jen tu klečet a vydržet to.
Nakonec to skončilo. Stefanie byla trochu mimo. Popadala dech, oči zalité slzami. Narovnala se a podívala se do zrcadla: "Bože, já vypadám! Přece takhle nemůžu jít ven. Veškeré líčení, účes, vše je poničeno!" No, ale ještě si nebyla jista, že bude moci ven. Mohl to vždy ještě zakázat. Ještě tu stála jen v pase a punčochách, kalhotky dole, šaty svlečené. Sice jí řekl, že po nasekání kartáčem bude moci jít, ale tím si nebyla jistá. Pustí ji, nebo ji čeká ještě další dávka tím kartáčem. Jemu je jedno, zda přijde pozdě na schůzku. A zadek ji stále moc a moc bolel. A pak je tu problém, jak vypadá. Jak to vysvětlí Andrewowi. Ten pochopitelně nic nevěděl o Mr. Guildenovi a o tom, co dělá. A co jestli bude chtít víc? Ale to zatím nechtěl. Nechtěl hned. Co kdyby to nakonec Stefanie řekla doma? Matka by ji vzala sice z koleje, ale on by měl po radostech, po výprascích s kartáčem atd. "Tak, Stefi, to dnes stačí. Můžeš jít. Myslím, že jsem moc shovívavý. Tvá matka by mě nepochválila. Měla bys mi být vděčná." - A Stefanie si vytáhla kalhotky přes svůj bolavý zadek a pak musela snést polibek od svého domácího.
Tanec s Andrewem byl O.K. Ale dál byl Andrew zklamaný. Chtěl víc, než se jen pomuchlovat v autě. Ale ona na to neměla náladu. Zadek ji bolel a pak rozhodně nechtěla, aby Andrew mohl vidět její zadnici. Tak se s ní zklamaně rozloučil...
Žádné komentáře:
Okomentovat