"Jez, jez," řekl otec své dceři Sofii, "pravděpodobně budeš o víkendu jen o chlebu a vodě." Sofie, 17 let, se zamračila. Matka zasáhla: "Nech už ji!" Ale otec pokračoval: "A nebudeš moci pravděpodobně ani sedět, jak tě bude bolet zadnice."Alexi!" zasáhla matka. "Nech ji být." Sofie zrudla a bylo jí do breku. Její bratr, 15 let, však pokračoval: Oh, jak bych to rád viděl. Jak dostává s kalhotkami dole." Sofie vyskočila a chtěla ho praštit, ale on ji odrazil. "Uklidni se, Sofie," řekl otec, "nebo ti trochu nasekám i já. Je to tvá vina. A doufám, že tahle zkušenost ti bude ku prospěchu." Byla to smutná skutečnost.Druhý den ráno, v sobotu, Sofie a její přítelkyně musela jíti k panu Fričovi, zástupci ředitele místní školy, do jeho vily. Na sobotu a na neděli. Pan Frič tomu říkal reorientační víkend. Obě dvě nasbíraly již 10 trestných bodů pro různé prohřešky během posledních několika týdnů. A za to byl trest: strávit víkend u pana Friče. A zde musely pracovat na zahradě i v domácnosti a přitom byly i občas bity rákoskou, nebo řemenem. Ano, Sofiin otec a bratr si nedělali legraci. Provinilé starší dívky ze 6. třídy byly takto trestány. A pan Frič z toho nedělal tajemství. Na třídní schůzce to rodičům vysvětlil, že je to pro zlepšení chování děvčat, a že je to pro jejich dobro. Obecně s tím všichni rodiče souhlasili, i když matky, když se jednalo speciálně o jejich dcery, nebyly moc nadšené. Ale otcové to brali jako samozřejmost a byli přesvědčeni, že to dívkám neuškodí. Ale Sofie a Nikolka to braly jako nespravedlnost. Samo sebou, něčeho se dopustily, ale měly za to, že jsou jim dávány trestné body i tam, kde to jiným méně hezkým projde jen s napomenutím nebo jiným trestem. Ale ony byly obě velmi hezké a vědělo se, že pan Frič má obzvláštní zálibu pro hezké dívčí zadky. Sofie byla tak nervózní z toho, co ji čeká, rákoska a řemen na holou, že měla hrozné myšlenky a představy. A tak v sobotu je obě dvě zavezli jejich otcové k domu pana Friče. Ten je již napjatě čekal. Sofii, černovlásku s kudrnatými vlasy a Nikolku, popelavou blondýnku s copem. Obě s hezkými ňadry a kulatými zadečky, které se již napřed nervózně svíraly v očekávání, co bude. Pan Frič jim vysvětlil, co budou dělat na zahradě, ale nejdříve že - aby jim ukázal, co je čeká - že dostanou trochu rákoskou. Na ruce! Ty, Sofie, jsi první na řadě. Nastav ruku!" A v ruce pana Friče se objevila dlouhá, tenká, hrozivě vypadající rákoska. Nikola i Sofie zbledly, Sofie začala prosit, ale pan Frič ji hned zarazil: "Žádné ne, nebo chceš místo dvou na každou ruku jich šest?" Tak Sofie váhavě natáhla pravou ruku dlaní vzhůru. Obě dívky se upřeně dívaly na rákosku jako hypnotizované. Prásk! A hned nato zaječení Sofie a i malé vyjeknutí od Nikolky. Sofie se schoulila držíc si zasaženou ruku přitisknutou k tělu. Ale nic jí to nebylo platné. Dostala své určeně dvě a dvě. Přitom zoufale zírala, věděla, že jí to čeká. Tohle přece nesnese. Na rukou jí vyskočily čtyři naběhlé pruhy. Nikolka byla také strachy bez sebe. A co teprve později nahoře v pokojích. Nikolka klečela pokorně v jedné ložnici a otevřenými dveřmi slyšela, co se děje vedle v koupelně. Zde měl pan Frič Sofii položenou přes koleno, zcela nahou a vyplácel ji na holý zadek. Rukou. Nebolelo to tak, jako ta rákoska před tím, ale bylo to dost zlé. Nikolka slyšela zvuky plácání a Sofiin jekot... Pak obě dívky strávily celé dopoledne na zahradě. Za nimi dohlížející pan Frič s rákoskou v ruce, ta občas, když se mu nezdálo, že pilně pracují, dopadla na jejich lýtka či stehna nebo i na zadek jen v kalhotkách, s vyhrnutými sukněmi... Pak oběd, nikoliv však voda a chleba, nýbrž polévka a chleba. Pak dlouhé kázání v jednotlivých pokojích opět s otevřenými dveřmi. Nejprve Sofie, po chvíli si musela i stáhnout kalhotky, nechtěla, ale také nechtěla rákoskou na ruce nebo na holou, a tak poslechla. A přitom ji hladil po zadečku a všude a nakonec jí naplácal. Poté jí postavil a energicky ještě jednou pleskl přes zadek, až vyjekla a poslal ji do kouta. A když skončil se Sofií, přešel k Nikolce. Ta už byla celá vyděšená, co jí čeká, jaký bude její osud. Rákoska ležela vedle ní, tak si představovala, co bude. A pan Frič se objevil a Nikolka si musela kleknout na postel, obličej až u deky a vysoko vyšpulit zadnici. Byla úplně nahá. Prásk. Ostrá rána přes obě půlky. Zaječela. A v této pozici jich dostala deset. A pak chtěl pan Frič něco jiného. Musela si lehnout na záda a nohy držet ve výšce. "Tak dalších deset, řekněme, ne?"A to byl teprve první den.
Žádné komentáře:
Okomentovat