Janiny výprasky, schovanky v domě Redových, a to od jak mladého pana Jiřího, tak od služebných a i od paní Redové, a sice metlou, jakož i výprasky Gerdy, dcery paní Redové, byly velmi časté. Jana se těšila, až bude, jak bylo již dlouho známo, poslána do internátní školy a bude moci uniknout tomuto velmi bolestnému životu. Neměla však tušení, jak se věci mají vyvíjet.Již příchod do školy byl pro Janu strašným rozčarováním. Zde již od začátku byla seznamována se způsoby trestů, s "Trestnou komorou", s bodovým systémem poukázek na potrestání. Dominovaly výprasky, vždy na holou, k tomu i některé další, tak ponižující tresty. Netrvalo dlouho a nadešel první Janin velký výprask v "Trestné komoře". Měla ten den první bod za špatně ustlanou postel. Nepořádnost. Krom bodu i naplácání na holou. A pak hned dostala jeden bod opět pro nepořádnost. Spěchala, aby nebyla poslední venku ze sprch, nezapjala si knoflíky, dohlížející služba ji zadržela, zjistila to a hned dostala několik plácnutí na holou, již zčervenalou zadničku. A navíc ten bod! Pokoušela se protestovat, že už dostala, ale marně. To prý nic nebylo.Tak jsem v zde pro svůj první výprask v trestné komoře. Sevřel se mi žaludek. Už jsem viděla vyvěšený list v hlavní hale. Bylo tam šest jmen. Na posledním místě já. Řádky se mi roztančily před očima. Já měla dostat deset, za dva stejné body v jednom dni, jedna žákyně v nejnižší třídě, některé měly dostat 4 či 5 a jedna Michaela Morisová 8, také pro dva, ale různé body. Hodiny večera byly nekonečné. Všech nás šest provinilců sedělo celé se třesouce a s žaludky až dole. Ostatní dívky se na nás plaše dívaly. Přesně v 9.00 dohlížitelka zaklepala na mé rameno. "Tak pojď!" S chvěním jsem sebrala své knihy. Venku si nás přepočítala, zkontrolovala a seřadila nás do řady. Pak nás odvedla do trestné komory. Stály jsme tam v řadě podél zdi. Služba poblíž s velkou knihou se zápisy provinění. Bylo nám poručeno, k mé nezměrné hrůze, svléci se do spodních kalhot. Měla jsem rudo před očima a hanbou jsem se propadala, ale neodvážila jsem se, v tušení nadcházejícího, neposlechnout.Po chvíli se objevila slečna Krugová učitelka, jež bude dnes udělovat výprasky. Uklonily jsme se. Chvíli prohodila pár slov se službou. Stály jsme vyděšené, Tereza Wurmová se rozplakala. Místnost byla obrovská, i to budilo hrůzu. Vedle krbu, kam se slečna Krugová posadila, byl stolek s hrůzně vypadajícími rákoskami. Ale všechny jsme upřeně zíraly na zařízení uprostřed místnosti. Bylo to pro nás v tu chvíli něco jako gilotina. Hladká vyvýšená deska, opatřená řemeny a tyčemi, přes kterou jsme se měly za chvíli ohnout a být zmrskány. Slečna Krugová kývla. "Tak se do toho dáme!" - "Drnková!""Zde!"Lenost. Nahlášena slečnou Svarkovou. Máš k tomu co říci?""Ne.""Pět. Svleč se!"Dívka, kterou jsem dosud neznala, byla zvyklá na tuhle proceduru. Její strach se dal poznat pouze ze staženého obličeje. Rozepjala si pomalu své spodní kalhotky a pověsila je na hák. Měla plnou postavu, bílý zadek."Tak nahoru!" Pomalu a nejistě přistoupila k desce. Služba jí pak pečlivě upevnila. Obě nohy v otvorech při zemi, asi metr od sebe. Kotníky zajištěny, poté stehna příčnou tyčí i v kolenou. To znemožňovalo jakýkoliv nežádoucí pohyb nohama. Vršek desky byl pokryt koženým povlakem, na který si musela delikventka položit klín. Výška se dala nastavit. Další tyč byla připevněna vzadu v kříži, a ta držela zadek vypnutý do výše a tvrdě jej přitiskávala k podložce. Služba pak přistoupila k dívce zepředu a pevně ji chytila za zkřížené ruce. A ještě ji víc předklonila. A tak tam stála s vyšpuleným zadkem čnějícím do výše, připravená ke zmrskání. Slečna Krugová pak přistoupila s pružnou rákoskou. Tyhle rákosky byly mnohem delší a na konci silnější než běžně používané ve třídě. Výprask s nimi - a viděla jsem první - bylo něco, co si i ta nejstatečnější dívka nepřála opakovat v jednom období. Slečna Krugová si vyměřila terč, a už švihla. S hlasitým zasvištěním dopadla rákoska na vypjatou holou kůži, tam, kde zadek přecházel na stehna (zde se obvykle uštědřovaly výprasky v trestné komoře). Celé tělo sebou škublo, okamžitě se objevilo jelito. "Jedna," oznámila služba hlasitě. Dívka vedle mě si přejela jazykem rty. Zašeptala. "Oh, přímo do žlábku." Po pause vyplněné pouze zrychleným dechem trestané padla druhá. Nepatrně výše."Držte ji pořádně, víc dopředu!" A třetí dopadla přesně tam, co první. Dívka vydala dlouhé "Aúúúúúííííí, néééééé!" Zatáhla ramena a pevně stiskla oči. Ale svírání obou půlek a další jelito svědčilo o jejím utrpení. Čtvrtou snesla tiše, po páté opět zařičela a rychle svírala obě půlky. Na zadku bylo pět paralelních jelit. Slečna Krugová si s uspokojením prohlédla své dílo. Jelita byla tlustá, naběhla krví. Služba dívku pomalu uvolnila z desky. Ta se postavila, nohy jí podklesly. Okamžitě se chytila za rozšvihaný zadek a třela ho. Uklonila se a sotva slyšitelně zašeptala:"Děkuji, slečno." Pak se došourala ke zdi, kde měla své prádlo. "Dobře, Drnková, snášela jsi to dobře. Máš A." A to vše bylo ihned zapsáno do knihy trestů. Každý náš trest i naše chování při něm. S pokornou tváří a kalhotkami v ruce po špičkách se pak vyšourala ven. V předpokoji již čekaly jiné starší dívky, zvědavé na míru potrestání. Další byla na řadě Tereza Pálková. Ta brečela již napřed a pokoušela se prosit. Vykřikla bolestí při první ráně, ale další již řvala co mohla. Ta dostala ocenění B. Teď přišla ubohá Michaela. Měla jich dostat osm. Drzost a neúcta před učitelkami bylo velmi vážné provinění, takřka svatokrádež. Když si stáhla své tenké kalhotky, bylo na jejím zadku vidět již potrestání, které dostala minulý den. Slečna Krugová zde byla obzvláště přísná. Již první dopadla přes Michaelin zadeček plnou silou. Okamžitě se objevilo nalité jelito. Prvních šest snesla obdivuhodně statečně, ale pak začala naříkat, napnula se a prosila: "Už dost, prosím, už dost, takhle mě trestat, och Bože!""Uvolni se, pořádně," řekla slečna Krugová s úsměvem, vidouc, že její dílo má efekt. Padla další. "Sedm!"Aúúúúúííí!""Osm!""Jaúúúúúú, nééééééíííí!" Michaela sebou zmítala a celá se kroutila, pokud zařízení dovolovalo. Pak pomalu a stále sténajíc a držíc se vzadu vyšla z místnosti. Další dvě dívky Veronika a Tamara byly potrestány stejně odborně a najednou jsem tu byla já sama. Byla jsem předvolána. "Nepořádnost. Dvakráte v jedno dni. Máš k tomu co říci?""NNNéé".Mé oči nespouštěly ze zorného pole tu hroznou rákosku."Poprvé?""Ano, slečno.""Deset napoprvé. Máš se nač těšit. Dobře. Tak se svleč." Když jsem jak mrákotách, již plna pulsujícího strachu zcela již nemyslíc na stud nahoty pověsila své kalhotky na hák na zdi, můj sesekaný zadek se chvěl v očekávání nejhoršího. "Tak ji přivažte." A už jsem byla na desce, kožený povlak byl vlhký a horký od předešlých provinilkyň. Příčné tyče zajistily mou nehybnost, tlačilo to víc, než jsem čekala. Pak mě služba uchopila za zápěstí a ještě mě popotáhla dopředu. Zadek čněl do výše. Stála jsem na špičkách. Slečna Krugová si ohmatala mou kůži, zvláště v tom záhybu mezi zadečkem a stehny, a než jsem se nadála, dopadla první."Jedna", řekla služba. Ah, jaká rána. Hluk byl menší, než jsem čekala, ale škublo to se mnou dopředu. Horká vlna mě zavalila od pasu dolů. A pak jakoby druhá vlna, pálilo to nesnesitelně. Slyšela jsem se, jak sténám a sevřela jsem pevně obě půlky. Trvalo snad věk, než jsem se uvolnila. A v té chvíli přišla druhá rána. Hlasitě jsem řvala. Vlna horka se znovu rozlila. To nikdy nevydržím...
Žádné komentáře:
Okomentovat