Jana Vydrová byla teprve druhý týden na koleji. Cítila se osamělá, jakoby ztracená. Celá škola byla obrovská a taková anonymní, skoro nikoho tu neznala. Seznámila se s spolužačkou Jitkou Sekorovou a přes ní se starší kolegyní Alenou Kopáčovou. Ale ta je obě, ji i Jitku, pořádně vystrašila. Řekla jim, že někteří lektoři dovedou znepříjemnit hezkým studentkám život, pokud nejsou povolné. A pokud nejsou, dávají jim při pravidelných testech špatné známky a to může vést i k vyloučení ze školy (špatný prospěch je dostatečný důvod) anebo výprasku rákoskou. Na holou. Jana a Jitka při těch řečech zrůžověly, ale pak si řekly, že je Alena jen straší, že jsou to povídačky. Ale pak jim řekla ještě jednu, také nepříjemnou zprávu, že všechny žákyně prvního ročníku musí jít dříve či později na návštěvu k doktoru Mojžíšovi. "No, a on vám nařídí úplně se svléci a pak vás položí na vyšetřovací stůl..." Žádná se raději neptala na detaily. Ale ležet úplně nahá na stole před mužem? Jana se snažila všechny tyto poznámky co nejdřív vypudit z hlavy.Pak jednoho dne jí její bytná paní Havelková řekla, že k nim přijede na návštěvu jejich přítel Dr.Mojžíš. "Už se s ním znáš? Ne? To je přece školní doktor." Jana zrudla, když si vzpomněla na všechno, co jí Alena říkala. A zvlášť, když syn Havelkových, patnáctiletý Michal, se na ní přitom ušklíbl. Věděl něco o tom svlékání při vyšetřování? A Jana se rozhodla, že večer nebude v žádném případě doma.Ale Dr.Mojžíš přišel dřív a tak mu byla představena. Byl to asi čtyřicátník, vysoký, s pevným pohledem. Potřásl jí rukama: "Ach, předpokládám, že se brzy uvidíme, že, mladá dámo..." Všichni se smáli. Jana zrudla a utekla.Ale druhý den jí řekla paní Havelková, že má Dr.Mojžíše ráno zavolat. Tak zavolala a Dr.Mojžíš si s ní domluvil vyšetření, ale ne u sebe, ale u Havelkových. Nemohla nic dělat. Navíc to bylo v den, kdy nebyli Havelkovi doma. Michal ale podotkl: "Ale já budu," a ušklíbl se. "Budeš si muset svléci všechny šaty?" Jana měla chuť ho praštit.A když Dr.Mojžíš přišel, šli do jejího pokoje. Zde ji hned požádal, aby si svlékla všechny šaty a vzala si župan. Jana si říkala, že je to jen nezbytná lékařská formalita, ale přitom měla strach, co bude. Ty Aleniny řeči! Obnažit zadek před ním. A řeči, že lektoři rádi používají rákosky na holé zadky hezkých žaček!... Dr.Mojžíš se na ni usmál. "Potřebuješ nějaké povzbuzení. Co s tebou dělají ve škole? Už jsi byla bita rákoskou?" Zpanikařila. Zuřivě potřásla hlavou. A Dr.Mojžíš dodal: Pod županem nic. Žádné kalhotky. Ano?" K jejímu zděšení vše slyšel Michal. Když se převlékla, sešli do haly. Michal se po cestě poškleboval. Ona se chvěla. Pokynul jí, aby se posadila proti němu. Celá vyděšená přitáhla župan těsně kolem těla. "Tak, Jano. Jsi hezká holka. Jsi ještě panna?" Celá rudá přikývla. "Tak i tohle musím prověřit. To je součást vyšetření. Nemáš námitky, že?" Nervózně zamumlala: Eh, ne pane.." Nevěděla, co říci. "Jsi moc plachá, že ano. Neboj se. A nedrž ten župan takhle sevřený. Ať se mohu podívat i na tvé nohy. Během minuty jej stejně sundáš." Jana odvrátila hlavu. On jí rozevřel župan. Byla vidět nahá stehna. "Ale ještě jsi mi neodpověděla na mou dřívější otázku. Byla jsi už ve škole bita rákoskou?" Zavrtěla hlavou. Přece dívky ve škole nedostávají takto. Ale Alena říkala... "Ale to se může brzy stát, jak víš. A dívky dostanou většinou na vybranou, když jsou jejich výsledky nevalné. Ale rákoska je lepší, než být vyloučena, ne?" Mohla to být pravda? Ale Dr.Mojžíš jí už hladil kolena:"A dívky jsou nejdřív poslány ke mně, jestli snesou výprask rákoskou, takové orientační vyšetření. A též jsou poslány ke mně po výprasku, zda ten nenechal příliš velké následky." Usmál se. "Tak vidíš, co tě čeká, zvláště, když nebudeš tvrdě pracovat."Jana se cítila bídně. Bylo jí horko. Proč takové řeči? "No, většina dívek nemá ráda výprask. Ale budeme pokračovat. Klekni si tady na tu židli!" V tu chvíli jí rozepnul župan a rozhalil. Ňadra byla venku. Janě bylo na omdlení. Těžce dýchala. A pak jeho ruce na jejích ňadrech. A pak dole. Na ohanbí, v rozkroku, uvnitř... Když se trochu vzpamatovala, řekl jí Dr.Mojžíš, že tohle není ještě vše, že se vyšetření musí dokončit. A to druhý den, tentokráte u něj. Některé další testy. "Zatím se mi zdáš trochu divoká. Možná, že bude třeba ta rákoska."Jana nemohla nic dělat. Musela poslechnout. A nebylo jí vůbec jasné, jaké další vyšetřování, jaké testy. Nechtělo se jí tam. Hlavně ji znervózňovaly ty opakované řeči o rákosce. Přece nezamýšlel...Když přišla druhý den do jeho bytu, hned se jí zeptal, zda si přinesla župan. Zavrtěla hlavou. "Dívky v koleji mají být chytré a rychle myslící. Jinak by je mohla čekat rákoska." Jana zrudla. Znovu takhle otevřená poznámka. To ji vyvedlo z míry. Chtělo se jí vykřiknout: "To přece nemůžete! Mně napráskat rákoskou!" Ale nechtěla ani ty jiné věci. Probrala to během dne s Jitkou, ta chtěla slyšet všechny detaily, ale Jana se o tom nechtěla moc šířit.A teď položil Dr.Mojžíš ruku kolem jejího pasu a odváděl si ji do své pracovny. Jana se obrnila proti všemu, co by mohlo přijít. Ale... "Tak, teď budeme pokračovat v těch testech. Nejprve si oblečeš tuhle tenkou košilku, vykoupeš se a pak půjdeš do ložnice." Jana se chvěla. Tahle košilka, ta jí sahala sotva po okraj zadečku a pod ohanbí. Klepala se, přestože bylo všude horko. Po páteři jí projíždělo mrazení.A když byla v koupelně, uvědomila si, že tu není klika. Tušila, že by Dr.Mojžíš mohl přijít, když bude úplně nahá. Tak spěchala, ale samo sebou přišel, když vystoupila ze sprchy a neměla na sobě ještě nic. A Dr.Mojžíš vstoupil do koupelny...Pak se vrátili do ložnice. A test pokračoval. V pokoji bylo horko. Ležela zcela nahá na břiše, pod břichem polštář. A znovu slyšela něco o rákosce. Ano, k tomu to vedlo. Bude testována rákoskou. Ano, to je pro dívku to nejlepší, jak řekl Dr.Mojžíš.A pak v pološeru cítila jeho ruku na svém holém zadku. Hladil ji a řekl jí, že jej má ještě trochu zvednout... "Neboj se a uvolni se. Není to nic, co bys nevydržela. A pak jeho ruka v rozkroku. Lehce vykřikla. Pak pauza. A najednou: Prásk! A exploze bolesti na jejím zadku.
Žádné komentáře:
Okomentovat